Page 43 - 04_21
P. 43

Jesenický kurýr                                                 TIPY PRO VÁS


       Účetní a daňová poradna pro podnikatele


       Téma na duben: Neodvedené pojistné na sociální

       zabezpečení a zdravotní pojištění

       Vážené čtenářky, vážení čtenáři,
       dnes se budu věnovat tématu, které velmi často provázelo naši práci na da-
       ňových přiznáních za rok 2020, a to neodvedenému pojistnému z mezd.
       Při zpracování mezd zaměstnavatel z hrubé mzdy strhne zaměstnanci zá-
       konem stanovené procento na povinné sociální a zdravotní pojištění (kon-
       krétně 6,5 % na sociální a 4,5 % na zdravotní), a současně zúčtuje jako svůj
       náklad 25  % z hrubých mezd na sociální a 9  % na zdravotní pojištění jako svou zákonnou povinnost.
       V den výplaty mezd (nejpozději 20. den po uplynutí měsíce) má zaměstnavatel povinnost poukázat
       tyto povinné odvody příslušné SSZ a ZP. Pozornému čtenáři jistě neušlo, že na straně zaměstnavatele
       se jedná o náklady (daňově plně uznatelné), které vůbec nejsou zanedbatelné. Setkáváme se se situ-
       ací, kdy zaměstnavatel svůj závazek vůči SSZ a ZP neplní a povinné odvody neplatí; neplatí je včas,
       nebo dokonce je neplatí vůbec.
       Chci upozornit na zákon o dani z příjmu, který říká: Pojistné, které bylo sraženo nebo zúčtováno jako
       náklad zaměstnavatele, a nebylo odvedeno do 31. 1. roku následujícího, není v daném roce daňově
       uznatelným nákladem. A co to znamená konkrétně? V průběhu roku je pojistné SSZ a ZP účtováno
       na nákladové účty, tedy snižuje hospodářský výsledek. K datu 31. 12. v rámci inventur účetní prove-
       de kontrolu zůstatku těchto závazků. Pokud je pojistné běžného roku skutečně zaplaceno na účty
       SSZ a ZP nejpozději 31. 1. roku následujícího, je vše v pořádku. Pokud ale pojistné (nebo jeho část)
       do 31. 1. roku následujícího zaplaceno není, pak nastupuje povinnost tzv. dodanění – tedy do při-
       znání k dani z příjmu se do konkrétního řádku uvede toto nezaplacené pojistné, a tato částka zvýší
       vykázaný výsledek hospodaření a v konečném důsledku i vypočtenou daň. Jakmile je dlužné pojistné
       (nebo jeho část) uhrazeno, pak v přiznání k dani z příjmu za dané období je naopak zaplacená částka
       uvedena jako položka snižující základ daně z příjmu.
       Právě tato situace často nemile překvapovala zákazníky, kteří nejsou našimi stálými klienty, ale ne-
       chali si u nás pouze zpracovat přiznání k dani z příjmu 2020 z předaných podkladů. V naprosté většině
       případů neměli o tomto ustanovení ani tušení. Domnívali se, že neodvedené pojistné znamená pro ně
       „jen“ pokutu za pozdní úhradu od SSZ a ZP.
       A aby byla má informace úplná, připojím ještě jeden pohled na danou problematiku, a to pohled trest-
       ní, protože jsem se skutečně přesvědčila, že mnozí podnikatelé vůbec tuto rovinu nevnímají. Základní
       skutková podstata trestného činu neodvedení daně, pojistného na sociální zabezpečení a podobné
       povinné platby je definována v Trestním zákoníku, v části věnované hospodářským trestným činům,
       konkrétně v § 241. Pachatel takovéhoto trestného činu bude potrestán odnětím svobody, peněžitým
       trestem nebo zákazem činnosti. Určitě vás bude zajímat, že neodvedené pojistné v součtu vyšším než
       100 000  Kč je již posuzováno jako čin „většího rozsahu“. Podnikatelé často argumentují, že mají k dis-
       pozici jenom peníze na vyplacení čistých mezd zaměstnanců, a že po jejich vyplacení již nezbývají
       finanční prostředky na odvedení daně z příjmů a pojistného. Zákon říká toto: Nemá-li zaměstnavatel
       dostatek peněžních prostředků k odvedení povinných částek v plné výši (je-li tedy insolventní nebo
       předlužen), měl by všechny své závazky uspokojit poměrně a rovnoměrně, a to včetně výplaty mezd
       (platů) svých zaměstnanců a úhrady plateb svým obchodním partnerům. V takovém případě by měl
       přiměřeně snížit vyplacené mzdy (platy) a odvést za své zaměstnance alespoň část uvedených plateb.
       Úplným vyplacením čistých mezd na úkor jiných závazků, například na úkor pojistného na sociální
       zabezpečení, by totiž zaměstnavatel mohl zmařit uspokojení pohledávek příjemců daně, pojistného
       na sociální zabezpečení a jiných povinných plateb, a tím se dopustit trestného činu zvýhodnění věři-
       tele podle ustanovení § 223 Trestního zákoníku.
       V případě jakýchkoliv dotazů můžete kontaktovat RADIUS Říčany s.r.o., kde se Vám rádi budeme
       věnovat.
                                                                         Ing. Věra Tauberová
                                                               vera.tauberova@radiusricany.cz
                                                         Tel.: 728 832 303, www.radiusricany.cz
                                                                 radiusricany;    radius_ricany

        www.mujesenice.cz                                       Jesenický kurýr • duben 2021 • 43
   38   39   40   41   42   43   44   45   46   47   48