Page 9 - Chytrý Zpravodaj - Husinec číslo 3 2021

Nebeského přímo z kroniky: „Tak jsme se
rozloučili. Zemřel jsi, Václave. Nesplnilo
se tvoje přání, abys jednou v zemi, kterou
jsi miloval, pracoval, na svých kolenou T V OBCI
vnoučátka pohoupal, a vyprávěl jim, co
jsi prožil. Světil jsem v tvé Řeži kapličku
a dal věřícím kalich, který mi věnovali
přátelé po mém návratu. Ty jsi vypil ka- O
lich utrpení až do dna. Ale z tohoto kali-
chu ku tvé úctě a na památku našeho přá- ŽIV
telství nechť se šíří požehnání pro ty, jimž
jsi starostoval, aby ani oni nezapomněli,
že jsi padl jako dub v bouři, ty, bojovník
za nové jaro, aby nezapomněli na tebe,
mrtvého vítěze.” František Čtverák Vác- ohleduplnosti a dobrý vztahů navzdory řeli a prohlubovali dobré vztahy nejen
lavu Nebeskému před smrtí slíbil, že mu různosti v názorech, povoláních, schop- vůči svým nejbližším ale vůči těm, které
po návratu v řežské kapličce oddá dvě nostech či společenského postavení.“ potkáme ve svém životě. Kéž vám všem,
dcery. Stihl však jen v září 1946 vysvětit Dále biskup zdůrazňuje, že samotný akt kdo tady máte domov, toto stále připo-
novou kapličku. Poté byl komunistickým pozdvižení zvonu symbolizuje, abychom míná kaple a za chvíli požehnaný zvon.“
režimem vězněn, mučen a záhy zemřel také dovedli ve svém životě pozdvihnout
s podlomeným zdravím.“ Pak pokračuje svůj zrak. Ne však snít a utápět se ve hvěz- Žehnání zvonu
slavnostní bohoslužba a po evangeliu se dách, ale abychom se dovedli podívat Po vyznání víry přestoupí biskup k no-
slova ujímá biskup Václav Malý: „Víte, na svůj život z nadhledu a uvědomili si, že vému zvonu a pokračuje žehnací mod-
zvon když zní, tak zve všechny. Zvon ne- mnohé, co se nám daří, je velikým božím litbou. Nový zvon je pokropen svěcenou
kádruje. A to je hluboká symbolika, že darem: „Nemůžeme ovlivnit čas, který je vodou a okouřen kadidlem. Biskup zaha-
jsme voláni všichni, že si zvon nevybírá nám dán. Nikdo z nás neví, jakého věku juje přímluvu: „Sestry a bratři, hlas no-
jen ty dobré a ty ostatní nechá na holič- se dožijeme a jakým způsobem opustíme vého zvonu nás dnes shromažďuje k této
kách. Ne, on zní pro všechny. A tak si mů- toto pozemské putování. Ale můžeme slavnosti. Spojme se ve společných pros-
žeme přát, aby tato slavnost byla takovým si uvědomit, že žijeme z daru, protože bách, ať v našich srdcích vládne Kristův
novým vykročením k vytvoření oprav- je nám dán čas. Proto má být zvon zna- pokoj a mír.“ Poté třikrát poklepe na tělo
dového lidského společenství plného mením, abychom dovedli pohlédnout zvonu. Přicházejí osobnosti, které mají
na všednost, být vděčni a poděkovat.“ čestnou funkci také pronést příslušnou
Nakonec pan biskup hovoří o časo- přímluvu odpovídající jejich povolání či
vé funkci zvonu, že nemůže znít pořád, vztahu ke kapli a poté třikrát poklepat
jinak by zevšedněl. Zvon má znít při kladívkem na zvon. Jsou to: praneteř sta-
různých příležitostech: „V podstatě ur- rosty Václava Nebeského Pavlína Nebes-
čuje rytmus času. Jak říká kniha Kazatel ká, páter Pavel Kuneš, starostka Veronika
z Písma Svatého: je čas pracovat – je čas Kristová, varhaník Josef Kubera, farnice
odpočívat, je čas meditovat, přemýšlet – Jiřina Švamberková, iniciátorky pořízení
je čas odpočívat. A právě na tento ryt- zvonu Ivana Pínová a Veronika Matouš-
mus by nás měl zvon upozorňovat, že se ková, myslivec Václav Holý, páter Kamil
z nás nemají stát workoholici, ale že jsme Vrzal. Jako poslední poklepe na zvon
tady především proto, abychom vytvá- zvonař Petr Rudolf Manoušek. 9