Page 30 - Chytrý zpravodaj - Husinec č. 1 2022
P. 30

IONT O V Á  MIKR OSOND A  V   NO VÉ  MET ODĚ
      Z VĚDECKÉHO ÚDOLÍ
              ANALÝZ Y  A   PŘÍPRA VY  MIKR OS TRUKTUR


         Laboratoř Tandetronu, součást ÚJF AV ČR, provozuje tandemový lineární urychlovač iontů Tandetron 4130 MC, instalovaný
         v Řeži v roce 2005. Tým laboratoře pracoval v posledních letech na nových aplikacích metody iontové mikrosondy a rozvinul ji tak,
         aby byla použitelná univerzálně a více způsoby.

         Iontový svazek zmenšený na  průměr  volných typů materiálů.             enzymy), případně tyto povrchy po ozá-
         jednoho mikrometru (mikrosonda)       Metoda inovativně využívá i těžších  ření UV světlem mohou účinně odbou-
         skenuje daný vzorek. Podle vybuzeného  iontů, například uhlíkových, pro vytvá-  rávat organické škodlivé látky.
         záření lze pak třeba sledovat rozložení  ření mikrostruktur v různých materiá-  Pro tento účel jsou nejperspektivněj-
         chemických prvků v porézních materi-  lech. Využívání těžších iontů pro tyto  ší materiály na bázi grafenu a polyme-
         álech na bázi polymerů a grafenu, per-  účely je novou cestou, v Evropě dosud  rů obohacené například nanočásticemi
         spektivních pro aplikace v mikrosenzo-  příliš neprošlapanou. Těžší ionty mají  vzácných kovů (zejména zlata). Grafen
         rech chemických i biologických látek.  řadu výhod: výrazně lepší lokalizaci  je materiálem s vysokou elektrickou vo-
            Nejlehčí dostupný svazek iontů, kte-  energie či využitelnost pro širší škálu  divostí, pružným i  pevným. Skládá se
         rým je protonový svazek, zároveň díky  aplikací.                        z uhlíkových atomů uspořádaných jako
         své velké schopnosti prostoupit tenkým   Iontový svazek mění elektronovou  včelí plástve a lze jej vytvořit ve vrstvách
         materiálem umožňuje iontovou skeno-  a  chemickou strukturu materiálu na  o tloušťce pouhého jednoho atomu. Při
         vací mikroskopií zobrazit vnitřní struk-  povrchu. Lze takto výrazně rozšířit či  přípravě grafenu laboratoř pracuje s tzv.
         turu porézního materiálu.           změnit fyzikální vlastnosti materiálu,  grafen oxidem (GO), který oproti grafe-
            Pro analytické účely využíváme malé  elektricky nevodivé materiály v  místě  nu obsahuje navíc kyslíkové skupiny a je
         iontové proudy pro minimalizaci po-  modifikace ionty změnit na  polovodi-  nevodivý. Iontový svazek následně kys-
         škození vzorku při analýze. Naopak zvý-  vé či vodivé, případně změnit optické  líkové skupiny uvolní a vytvoří redukcí
         šíme-li iontové proudy a zaměříme-li se  vlastnosti například absorpcí určité  grafen pouze v místě dopadnu svazku.
         na  radiačně citlivé materiály, můžeme  vlnové délky záření (což bývá žádoucí  Vzniknou tak vodivé cesty v nevodivém
         tyto ionty použít pro iontovou litogra-  zejména v  optice). Současně iontovou  materiálu.
         fii. V  tom případě iontovým svazkem  litografií vytvoříme složité morfologie   Velmi zajímavou aplikací iontové li-
         přímo vytváříme mikrosoučástky (mi-  povrchů, na  nichž lze poté díky zvět-  tografie v GO jsou mikrokondenzátory,
         kroobrazce) a  měníme v  daném místě  šenému chemicky aktivnímu povrchu  využitelné v mikroelektronice jako mi-
         strukturu i  fyzikální vlastnosti materi-  na velmi malé ploše detekovat škodlivé  niaturní, flexibilní a  poměrně snadno
         álu bez použití ekologicky problema-  plyny, biologické molekuly (například  rozložitelné zásobníky energie. Labora-
         tických chemických po-                                                          toř Tandetronu tyto mikro-
         stupů. Tento postup je                                                          kondenzátory vytvořila v růz-
         mimořádně perspektivní                                                          ných polymerech a  v  grafen
         pro vývoj mikroelektro-                                                         oxidu pomocí iontové mikro-
         niky (včetně flexibilní),                                                       sondy – uhlíkových fokuso-
         optiky, a senzorových                                                           vaných iontů s energií 5 MeV
         aplikací. Současně labo-                                                        (megaelektronvoltů).
         ratoř vytvořila i  vlastní                                                                  Miroslav Dočkal
         software, který umožňuje                                                           Ústav jaderné fyziky AV ČR

   30    přenos libovolných ob-
         razců a struktur do libo-
   25   26   27   28   29   30   31   32