Page 28 - Chytrý zpravodaj - Husinec 01/2025
P. 28
M YSLIVECKÁ MA GIE
ŽENÍ Lovecká magie není zaručený vosk z umrlčí svíčky, který se kde se v kapitole 16 píše o čarodějných
v historii lidstva nic
tajně kápl do hlavně. Je s podivem, že střelcích se samostřílem. S pověrou
SPOLKY A SDRU magický význam. Určitou analogii mů- luce. Myslivci také nosili různé amulety, Čarostřelec. Je zajímavé, že libreto má
se těmito věcmi zabývali myslivci ještě o čarostřelci se můžeme setkat v díle
nového. Již nástěnné
malby s loveckými
Karl Maria von Webera v jeho opeře
v době osvícenství a průmyslové revo-
výjevy ze starší doby
pravdivé jádro a pochází z Čech. V roce
z nichž měl zaručený vliv hlavně ame-
kamenné mají v sobě
tyst. Jiným ideálem starých myslivců 1710 byl před soudem v Domažlicích
byly čarovné kule, které nikdy neminuly projednáván případ dvou čarostřelců
žeme nalézt při obřadech přírodních af-
cíl. Takové střelivo bylo možno získat a jejich zakázané magie při lití kulí na
rických či australských kmenů ještě ve
20. století.
jakési lesní křižovatce. Tento proces byl
pouze magickou cestou. Musely se od-
Víra v sílu kouzel provázela člověka
lít ve vhodné noci na čarovném místě, několikrát literárně zpracován, ale až
od starověku, přes celý středověk až po
a podobně. Výrobou takové munice se pud ujal básník Johann Friedrich Kind.
novověk. Když nebyla k dispozici kouz-
zabývali myslivci - čarostřelci. Pověry Opera Čarostřelec byla poprvé uvedena
la a čáry, nastoupily pověry, které se tý-
kaly každodenního života, hospodářství což byly hřbitovy, rozcestí, boží muka v roce 1817 se libreta na Weberův po-
o čarostřelcích byly rozšířeny hlavně 18. června 1821 ve výroční den bitvy
a chovu zvířat, počasí, hlavně bouřek, v Německu a Rakousku, odkud se dosta- u Waterloo a její úspěch byl triumfální.
lidského zdraví, počátku i konce života. ly až k nám. Nejstarším dokladem pověr Je asi tím nejkrásnějším, co nám po ča-
Zvláštní bývala pověrčivost vojenská o čarostřelcích je spis Malleus Malefica- rostřelcích zůstalo.
a také myslivecká. Jednou z podivných rum (Kladivo na čarodějnice) z r. 1487, Jindřich Trpák
zvláštností starého mysliveckého živo-
ta bývaly různé čáry a kouzla, jimiž se
myslivci s oblibou zabývali. Myslivecká
profese v sobě vždy zahrnovala určitý
prvek tajemna, a tak se ani nemůžeme
divit laikům, kteří bezmezně obdivova-
li myslivce, že dokáží velmi opatrnou
zvěř vysledovat, odhadnout její chová-
ní a s jistotou taky ulovit. Sami myslivci
tento názor podporovali. Je zřejmé, že
k dobré pušce, zkušenostem, střelecké-
mu umění je třeba také kousek štěstí,
aby byl lov úspěšný. Když se však ne-
dařilo, přišla na pomoc magie. Mezi
myslivci tak kolovaly různé návody, jak
očarovat pušku, aby vždy trefila a na-
opak jak zkazit flintu svému nepříteli
či sokovi. Například pro jistotu střelby
bylo potřeba usušeného netopýra nebo
srdce a plíce z dudka, kterými se natře-
la hlaveň pušky. Pro zkažení flinty byl
28