Page 8 - Chytrý Zpravodaj - Holice září 2021
P. 8

SPOLEČENSKÝ ŽIVOT




            Než dojde na jmelí



            Kdysi měla divadla uprostřed jeviště směrem k divá-
            kovi takovou malou stavbičku. Její účel nám nejlépe
            vysvětlí panové Werich a Horníček ve forbíně ze hry
            Těžká Barbora (volně): „…v tomhle místě na jevišti je
            taková oteklinka, takovej edémek… z jedný strany je
            to vozdobený … kdežto z druhý strany to není vozdo-
            bený, nýbrž naopak, to je vydlabaný… tam je taková
            kotlinka taková jeskyňka, takový kiosk… a tam je ten
            člověk…“
            Ano,  uhádli  jste,  je  to nápovědní budka. V  dnešní
            době se však s ní už nesetkáte. Dnes nápověda ne-
            boli herecky řečeno suflér sleduje herce, a především
            text, z portálu hned vedle opony. Má to tu výhodu, že
            nápovědy mohou být dvě a pokrýt tak celé jeviště
            (někdy bývá i nápověda třetí, většinou tvořená her-
            cem, který momentálně na jevišti nevytváří umění
            a jistí hru za horizontem nebo kulisou).
            A  o  tohle divadelní jištění holických ochotníků se
            dlouhá léta stará Drahuška Kašparová. S  brýlemi,
            propisovačkou a s textem na kolenou bedlivě ze žid-
            le sleduje, zda se herečka či herec neodchylují pří-
            liš od textu, zda odříkávají správnou stranu scénáře
            a jestli nezapomněli nastoupit na scénu. A věřte, že
            na té židli prosedí mnoho a mnoho hodin na všech   dit“ slovo. A to nám už řadu let laskavě hází naše Drá-
            zkouškách a  následně na  představeních. Pak není   ža. A nečeká na jmelí. Milá Drážo, moc Ti všichni, co
            divu, že Drahuška zná text nejlépe z celého souboru   prošli holickým jevištěm, děkujeme. Tvé hozené slo-
            a mohla by si klidně „lajsknout“ každou roli. Ale ani   vo je dárek nad dárky. Blahopřejeme Ti k jubileu. Ať
            nápověda není bez stresu, o tom by mohla Drahuš-  Ti slouží zdraví a ať ještě dlouho sloužíš ty nám.
            ka mnohé vyprávět – když herci skočí dvě, tři strany                                Líba Straková
            scénáře, když se listy scénáře rozsypou po podlaze,
            když si herec přes úpěnlivé napovídání stále mele
            a mele svou.
            Během zkoušek herec narazí na  několik replik
            ve  scénáři, které mu vždy stoprocentně vypadnou
            z paměti. To pak přijde za Drahuškou se slovy: „Pro-
            sím tě, tady si ten můj text červeně podtrhni, protože
            bez nápovědy to nedám.“ Většinou to však dopadne
            tak, že ono inkriminované místo bravurně zvládne
            a zasekne se někde úplně jinde. A to mu pak Dra-
            huška s klidem a grácií repliku „hodí“ a jede se dál
            močálem černým kolem bílých skal.
            Ještě jednu věc musím na Drahušku prozradit. Před
            každou premiérou všem rozdá vlastnoručně vyrobe-
            nou „zlomvazku“ - malou upomínku spojenou s tím
            kterým představením. A věřte, že všichni cítíme, že
            bez „zlomvazky“ by premiéra nemusela dobře do-
            padnout.
            Když už jste se pročetli až sem, tak vám prozradím,
            proč to vlastně o nápovědě, a především o Drahušce,
            píši. Ona se totiž ta naše dobrá divadelní víla osm-
            náctého června letošního roku dožila osmdesáti let!
            Proto Ti Drahuško nejen já, ale celý holický divadelní
            soubor přejeme hodně zdraví, pevné nervy, ostrou
            tužku, čisté brýle a hodně a hodně scénářů k napoví-
            dání. A taky, aby nikdy nedošlo na jmelí.
                                               Luděk Kaplan

            Přítel Ti podá ruku, když ji potřebuješ. Ale na jevišti
            podaná ruka moc nepomůže. Tam potřebuješ „ho-


            8
   3   4   5   6   7   8   9   10   11   12   13