Page 4 - Chytrý zpravodaj - Hodonín 06/2022
P. 4
Scotus Viator, obhájce pravdy a práva Slováků
Naše město Hodonín se pyšní mnoha ulicemi se jmény významných osobností. Nejedná se však jenom o ulice
věnované českým a slovenským umělcům z řad malířů, spisovatelů či hudebních skladatelů. Zastoupena jsou
zde i jména důležitých osobností spjatých s historií Hodonína a rozvojem města od konce 19. století. Ulice jsou
tak pojmenovány například po hodonínském učiteli Janu Muchovi, knězi a zároveň pedagogu Aloisi Kolískovi
či architektu Antonínu Blažkovi. Některá jména osobností jsou dosud všeobecně známá, jiná už jen v kruzích
odborné veřejnosti.
V blízkosti budovy městské knihovny tosti malých národů s právem na sebe- podpory týdeník Nová Evropa, tiskový
nalezneme vedle sebe hned dvě ulice určení. V roce 1906, ve svých dvaceti orgán českých a slovenských exulantů.
světových jmen. Jejich nositelé jsou sedmi letech, se rozhodl sepsat dějiny Udržoval také kontakty s Edvardem
svázáni s Hodonínem svými návštěva- národů Rakouska-Uherska. Za tím úče- Benešem a Milanem Rastislavem Šte-
mi uskutečněnými před 120, respektive lem procestoval Uhry, kde mapoval si- fánikem. Scotus-Viator se stal členem
115 lety. Kratší Rodinova (čti Rodeno- tuaci nemaďarských národů. Dne 15. zpravodajské kanceláře Úřadu pro
va) ulice nese název po francouzském května následujícího roku zavítal také informace, kde zodpovídal za oblast
sochaři světového významu Augustu do Hodonína, kde se seznámil s okru- střední a východní Evropy, později
Rodinovi, který zavítal do Hodonína hem výtvarných umělců kolem Joži pracoval pro Úřad propagandy v nepřá-
na počátku června 1902, tedy před Uprky či se členy Společnosti sloven- telských zemích, kde společně s Wic-
120 lety. Proč tehdy Rodin navštívil ského muzea v čele s Aloisem Kolís- khamem Steedem mapovali situaci
zrovna Hodonín a jak jeho návštěva kem. Lidé z obou stran řeky Moravy v Rakousku-Uhersku. Po vzniku Česko-
probíhala, se mohou zájemci dozvědět se tak stali jeho celoživotními přáteli. slovenska byl Seton-Watson jmenován
až do 21. srpna 2022 v Masarykově mu- V témže roce vyšla Viatorova první čestným doktorem filozofie Univerzity
zeu v Hodoníně na výstavě Auguste Ro- kniha Budoucnost Rakouska-Uher- Karlovy. Po celou dobu první republiky
din na Slovácku. Vedlejší ulice, o něco ska. V roce 1908 pak vydal význam- se stýkal nejen s prezidentem Masa-
delší než Rodinova, je věnována Scotu né dílo s názvem Národnostní otázka rykem, jeho synem Janem, Edvardem
Viatorovi. Kdo se skrývá pod tímto za- v Uhrách, „aby svět upozornil na křiv- Benešem či Milanem Hodžou, ale dál
jímavým, tajemným jménem a čím je dy, které musejí snášeti nemaďarští také se svými moravskými a slovenský-
spjat právě s Hodonínem? národové v Uhrách, a na smutný stav, mi přáteli z okolí Hodonína a Skalice.
Scotus Viator je pseudonym britské- do něhož maďarský šovinismus zavlekl Hodonín navštívil ještě v letech 1923
ho historika a publicisty skotského uherskou říši.“ Ačkoliv Seton-Watson a 1928. Do Prahy pak naposledy přijal
původu Roberta Williama Setona-Wat- ovládal kromě francouzštiny a němči- pozvání v červnu 1946. Jeho poslední
sona (1879–1951). Jeho celoživotním ny také češtinu a slovenštinu, do češ- publikací pojednávající o dějinách čes-
zájmem a posláním se stalo bádání tiny knihu přeložil učitel Josef Úlehla. kých zemí ve 14. a 15. století se staly
a později obhajoba existence a důleži- Naopak z češtiny do angličtiny přelo- Pražské eseje. Do Československa se
žil pro anglické čtenáře na Watsono- však už nikdy nepodíval. Zemřel na os-
vo přání Alois Kolísek knihu pohádek trově Skye 25. července 1951.
od Boženy Němcové, K. J. Erbena a B. Hodonín si na Setona-Watsona vzpo-
M. Kuldy s ilustracemi členů Sdružení mněl ještě za jeho života v květnu 1937
výtvarných umělců moravských. Do velkolepými oslavami konanými při
první světové války navštívil Scotus příležitosti 30. výročí příchodu Scota
Viator Hodonín ještě v roce 1909, 1910 Viatora do Hodonína a odtud do Skali-
a v roce 1913 se účastnil slavnostního ce. Dne 2. května 1937 byla na sloven-
otevření Domu umělců. ské straně Masarykova mostu přes řeku
Pro Setona-Watsona se stalo mimo- Moravu slavnostně odhalena pamětní
řádně významným seznámení s T. G. deska s textem: Tu prechádzal roku
Masarykem, a pokud bychom chtěli 1907 na Slovensko Scotus Viator, aby
parafrázovat, můžeme směle prohlásit, hájil pravdu a práva Slovákov. Součástí
že „Scotus Viator se zasloužil o stát.“ oslav se stala také velká národopisná
Byl to on, kdo v době velké války slavnost na hodonínském sokolském
zformuloval Masarykovy představy stadioně za účasti dvaceti tisíc lidí
o budoucím Československu do podo- z Moravy a Slovenska. Za okupace po
by Memoranda předloženého v říjnu vzniku Slovenského státu byla pamět-
1914 ministrům zahraničních věcí do- ní deska na mostě stržena a na konci
hodových mocností. V dubnu 1915 se- války zničili ustupující Němci i Masa-
známil Masaryka v Londýně s šéfem rykův most. Pamětní deska již nebyla
hlavního vojenského oddělení minis- po válce obnovena. Připomínkou na
terstva zahraničních věcí Velké Britá- britského historika a publicistu R W.
nie, Georgem R. Clerkem, přemluvil Setona-Watsona tak zůstala pouze uli-
Masaryka k přijetí místa mimořádného ce Scota Viatora v Hodoníně.
profesora slovanských dějin a literatu-
ry na King's College v Londýně a v říj- Mgr. Hana Sýkorová,
Scotus Viator, František Ondrůšek, 1924 nu 1916 založil za Masarykovy finanční Masarykovo muzeum v Hodoníně
4 hodonínské listy