Page 4 - Chytrý zpravodaj - Hodonín 06/2022
P. 4

Scotus Viator, obhájce pravdy a práva Slováků



          Naše město Hodonín se pyšní mnoha ulicemi se jmény významných osobností. Nejedná se však jenom o ulice
          věnované českým a  slovenským umělcům z  řad malířů, spisovatelů či hudebních skladatelů. Zastoupena jsou
          zde i jména důležitých osobností spjatých s historií Hodonína a rozvojem města od konce 19. století. Ulice jsou
          tak pojmenovány například po hodonínském učiteli Janu Muchovi, knězi a zároveň pedagogu Aloisi Kolískovi
          či architektu Antonínu Blažkovi. Některá jména osobností jsou dosud všeobecně známá, jiná už jen v kruzích
          odborné veřejnosti.


          V  blízkosti budovy městské knihovny   tosti malých národů s právem na sebe-  podpory týdeník Nová Evropa, tiskový
          nalezneme vedle sebe hned dvě ulice   určení.  V  roce  1906,  ve svých  dvaceti   orgán českých a slovenských exulantů.
          světových jmen. Jejich nositelé jsou   sedmi letech, se rozhodl sepsat dějiny   Udržoval také kontakty s  Edvardem
          svázáni s Hodonínem svými návštěva-  národů Rakouska-Uherska. Za tím úče-  Benešem a  Milanem Rastislavem Šte-
          mi uskutečněnými před 120, respektive   lem procestoval Uhry, kde mapoval si-  fánikem. Scotus-Viator se stal členem
          115 lety. Kratší Rodinova (čti Rodeno-  tuaci nemaďarských národů. Dne 15.   zpravodajské kanceláře Úřadu pro
          va) ulice nese název po francouzském   května následujícího roku zavítal také   informace, kde zodpovídal za oblast
          sochaři světového významu Augustu   do Hodonína, kde se seznámil s okru-  střední a  východní Evropy, později
          Rodinovi,  který zavítal do  Hodonína   hem výtvarných umělců kolem Joži   pracoval pro Úřad propagandy v nepřá-
          na počátku června 1902, tedy před   Uprky či se členy Společnosti sloven-  telských zemích, kde společně s  Wic-
          120  lety. Proč tehdy Rodin navštívil   ského muzea v  čele s  Aloisem Kolís-  khamem Steedem mapovali situaci
          zrovna Hodonín a  jak jeho návštěva   kem. Lidé z  obou stran řeky Moravy   v Rakousku-Uhersku. Po vzniku Česko-
          probíhala, se mohou zájemci dozvědět   se tak stali jeho celoživotními přáteli.   slovenska byl Seton-Watson jmenován
          až do 21. srpna 2022 v Masarykově mu-  V  témže roce vyšla Viatorova první   čestným doktorem filozofie Univerzity
          zeu v Hodoníně na výstavě Auguste Ro-  kniha Budoucnost Rakouska-Uher-  Karlovy. Po celou dobu první republiky
          din na Slovácku. Vedlejší ulice, o něco   ska.  V  roce  1908 pak  vydal  význam-  se stýkal nejen s  prezidentem Masa-
          delší než Rodinova, je věnována Scotu   né dílo s  názvem Národnostní otázka   rykem, jeho synem Janem, Edvardem
          Viatorovi. Kdo se skrývá pod tímto za-  v Uhrách, „aby svět upozornil na křiv-  Benešem či Milanem Hodžou, ale dál
          jímavým, tajemným jménem a  čím je   dy, které musejí snášeti nemaďarští   také se svými moravskými a slovenský-
          spjat právě s Hodonínem?          národové v Uhrách, a na smutný stav,   mi přáteli z okolí Hodonína a Skalice.
           Scotus Viator je pseudonym britské-  do něhož maďarský šovinismus zavlekl   Hodonín navštívil ještě v  letech 1923
          ho historika a  publicisty skotského   uherskou říši.“ Ačkoliv Seton-Watson   a 1928. Do Prahy pak naposledy přijal
          původu Roberta Williama Setona-Wat-  ovládal  kromě francouzštiny  a  němči-  pozvání v červnu 1946. Jeho poslední
          sona (1879–1951). Jeho celoživotním   ny také češtinu a slovenštinu, do češ-  publikací pojednávající o dějinách čes-
          zájmem a  posláním se stalo bádání   tiny knihu přeložil učitel Josef Úlehla.   kých zemí ve 14. a 15. století se staly
          a později obhajoba existence a důleži-  Naopak z  češtiny do angličtiny přelo-  Pražské eseje. Do Československa se
                                            žil pro anglické čtenáře na Watsono-  však už nikdy nepodíval. Zemřel na os-
                                            vo přání Alois Kolísek knihu pohádek   trově Skye 25. července 1951.
                                            od Boženy Němcové, K. J. Erbena a B.   Hodonín si na Setona-Watsona vzpo-
                                            M. Kuldy s ilustracemi členů Sdružení   mněl ještě za jeho života v květnu 1937
                                            výtvarných umělců moravských. Do   velkolepými oslavami konanými při
                                            první  světové  války navštívil  Scotus   příležitosti 30. výročí příchodu Scota
                                            Viator Hodonín ještě v roce 1909, 1910   Viatora do Hodonína a odtud do Skali-
                                            a v roce 1913 se účastnil slavnostního   ce. Dne 2. května 1937 byla na sloven-
                                            otevření Domu umělců.              ské straně Masarykova mostu přes řeku
                                              Pro  Setona-Watsona  se  stalo  mimo-  Moravu slavnostně odhalena pamětní
                                            řádně významným seznámení s  T. G.   deska s  textem: Tu prechádzal roku
                                            Masarykem, a  pokud bychom chtěli   1907 na Slovensko Scotus Viator, aby
                                            parafrázovat, můžeme směle prohlásit,   hájil pravdu a práva Slovákov. Součástí
                                            že  „Scotus Viator  se  zasloužil o  stát.“   oslav se stala také velká národopisná
                                            Byl to on, kdo v  době velké války   slavnost na hodonínském sokolském
                                            zformuloval  Masarykovy  představy   stadioně za účasti dvaceti tisíc lidí
                                            o budoucím Československu do podo-  z Moravy a Slovenska. Za okupace po
                                            by  Memoranda předloženého v  říjnu   vzniku Slovenského státu byla pamět-
                                            1914 ministrům zahraničních  věcí  do-  ní deska na mostě stržena a na konci
                                            hodových mocností. V dubnu 1915 se-  války zničili ustupující Němci i Masa-
                                            známil Masaryka v  Londýně s  šéfem   rykův most. Pamětní deska již nebyla
                                            hlavního vojenského oddělení minis-  po válce obnovena. Připomínkou na
                                            terstva zahraničních věcí Velké Britá-  britského historika a  publicistu R W.
                                            nie,  Georgem R.  Clerkem,  přemluvil   Setona-Watsona tak zůstala pouze uli-
                                            Masaryka k přijetí místa mimořádného   ce Scota Viatora v Hodoníně.
                                            profesora slovanských dějin a literatu-
                                            ry na King's College v Londýně a v říj-            Mgr. Hana Sýkorová,
          Scotus Viator, František Ondrůšek, 1924  nu 1916 založil za Masarykovy finanční   Masarykovo muzeum v Hodoníně

          4                                                                                        hodonínské listy
   1   2   3   4   5   6   7   8   9