Page 27 - Chytrý zpravodaj - Hodkovice nad Mohelkou říjen 2021

27
Kulturní kalendář 27
Vraťme se ještě k našemu křížku na Záska- barvou. Možná by to také mohlo vysvětlovat
lí. Dalším střípkem k jeho poznání by mohla záhadu nepodepsaného díla. Sochaři Jan Ze-
být jeho původní podoba. Dnešní vzhled je to- man ze Žernova a jeho syn Josef Zeman z Ta-
tiž důsledkem tzv. moderního purismu, který tobit, kteří přicházejí s největší pravděpodob-
převládl v první polovině 20. století a klade ností v úvahu jako autoři křížku, totiž svá díla
důraz na co nejjednodušší vzhled uměleckého signovali a datovali. Pokud by byl nápis jen
díla. To znamená, že podstavec není nijak zdo- namalován, mohl být v průběhu času přetřen
bený a je tvořen pouze prostým kamenem. a nakonec smazán.
V polovině 19. století však bylo zvykem so- Bohužel se nedochovalo dostatek barev-
chy okrášlit malbou – říkalo se tomu štafírová- ných vzorků pro případnou vědeckou rekon-
ní (nověji polychromie). Barevný nátěr měl ně- strukci, jak mohl čerstvý křížek vypadat. Ale je
kolik úloh – kromě estetické také náboženskou jich dost pro uplatnění fantazie. Při porovnání
(např. zlacení jako výraz úcty) a ochrannou s existujícími vyobrazeními jiných soch, jsem
(proti povrchovému poškození a povětrnost- se pokusila vyzkoušet, jak mohl polychromo-
ním vlivům). Paní restaurátorka Nováková vaný reliéf naší svaté Ludmily vypadat. Upo-
k tomu říká, že sochy byly při náboženských zorňuji, že to není realita, opravdu pouze do-
poutích „dotýkané“, přičemž se dotykem pře- mněnka vytvořená v grafickém editoru. Pozor
nášela jejich síla a ochrana, ale bylo pak nutné – neberte to jako inspiraci a nepokoušejte se
malbu obnovovat. Aby se nezaslepovaly detai- žádnou sochu nabarvit, znamenalo by to ne-
ly reliéfu, bylo běžnou praxí odstraňovat staré vratné poškození památky!
nátěry a to by vysvětlovalo, proč se nám do- Výsledek působí poněkud rozporuplně,
chovalo tak málo vzorků. i když konečně dává vyniknout detailům. Mož-
Paní MgA. Hana Nováková provedla v roce ná je to tím, že sochařské ztvárnění postavy je
2019 restaurátorský průzkum, při kterém v naivním stylu lidového baroka, který je pro
z dochovaných fragmentů odebrala jeden vzo- Zemany typický. Možná je to proto, že nejsme
rek na čelní straně podstavce z oblasti šatů zvyklí na barevnou minulost – jednak se ta-
a analyzovala jej metodou stratigrafie. Vypadá kových památek moc nedochovalo, případně
to, že první dochovaná vrstva byla zelenobílá, jejich barvy časem zešedly, a pokud se je et-
další vrstva byla barvy bílé kávy, další pak sta- nografové pokusili ještě v padesátých letech
rorůžová a poslední byla šedá. zachytit, měli k dispozici především černobílé
Pan BcA. Jan Fedorčák, který památku fotografie. Ale je faktem, že dříve byla zdobená
v roce 2020 restauroval, ve své restaurátorské většina soch a kamenných děl. Přitom pestře
zprávě popisuje další provedený makrosko- malované historické sochy vyřezávané ze dře-
pický průzkum stratigrafie barevných vrstev va ani dnes nikoho nepřekvapují. Mimocho-
u vzorků odebraných ze tří míst na čelní straně dem, zajímavým náhledem na pestrobarevnou
podstavce (horní část niky, horní část plochy minulost je také rekonstrukce gotické skříně
mezi květinami a horní hrana nad květinou). a šablonová malba v podkroví muzea v Čes-
Na všech zjistil stejné barvy – bílou podkladní, kém Dubě.
světlou modro-šedou a tmavou hnědo-okrovou Až tedy někdy půjdete na procházku třeba
vrstvu. Dále nechal provést materiálovou ana- právě kolem tohoto křížku na Záskalí, můžete
lýzu ze spodní části květiny a zde se vyskytuje si zkusit představit, jak „svítil“ do všech stran
světle žlutá, bílá s příměsí pruské modři, plát- a každý vozka jej už zdálky viděl, takže před
kové zlato (mikroskopické množství), několik křižovatkou staré a nové cesty včas zpozorněl.
vrstev okrové barvy a světle šedá vrstva.
Zdá se, že původně byl každý detail reliéfu Martina Pelantová
vybarven, či dokonce pozlacen, a až v pozdější Spolek rodáků a přátel Hodkovic
době byl podstavec kompletně natřen jednou https://pratele–hodkovic.cz