Page 18 - Chytrý zpravodaj - Fryčovice 03/2022

Češi loni posunuli laťku v třídění odpadů! Každý jich v průměru vytřídil bezmála
72 kilogramů! Třídění odpadů v Česku nabralo loni na obrátkách. Češi nejenže udrželi
rostoucí trend, třídili navíc s takovým elánem, že překvapili i celkovým množstvím
vytříděného odpadu. Loni ho vytřídil každý obyvatel ČR do barevných kontejnerů
v průměru 71,8 kilogramů. To je o celých 5 kilogramů více než v roce 2020!
I přes velké změny ve společnosti způsobené pandemií koronaviru rostlo množství vytříděných
odpadů na jednoho obyvatele podobným tempem jako v předchozích letech. Třídění zůstali Češi
věrní, v ČR se podařilo i v roce 2021 udržet stav, kdy bezmála ¾ všech obyvatel pravidelně třídí
své odpady. A třídili ještě více, než kdy předtím. V průměru každý Čech vytřídil 22,5 kilogramů
papíru, 16,8 kg plastů, stejné množství kovů, 15,2 kg skla a necelý půlkilogram nápojových
kartonů.
Nová definice recyklace a kroky na podporu recyklace Zásadní dopad na plnění stanovených
cílů měly nové odpadové a obalové předpisy, které zavedly nová evropská pravidla. Tím
nejdůležitějším byla změna statistických definic recyklace, zejména rozlišení procesu úpravy
odpadů pro recyklaci od samotné konečné recyklace. Pro ČR bylo také významné vyřazení
produkce certifikovaných alternativních paliv (TAP) ze statistického vykazování recyklace,
kam dosud patřila. I z toho důvodu bylo nutné samotnou recyklaci (materiálové využití) ještě
více podpořit. Na pozadí epidemiologických opatření tak probíhaly dva velmi důležité procesy
směřující k vyšší recyklaci. Tím prvním byla úprava způsobu sběru odpadů. V řadě obcí byly
zavedeny tzv. multikomoditní sběry tříděného odpadu. Jedná se o společný sběr materiálově
různých odpadů do jedné nádoby tam, kde dotřiďovací linka umožňuje jejich následné oddělení.
Typicky jde o sběr kovů spolu s plasty. Tento způsob sběru umožňuje intenzivní sběr všech
tříděných komodit i v husté zástavbě, kde z prostorových důvodů není možné instalovat další
kontejnery. Proto tuto možnost třídění uvítala řada obcí, které tak mohly bez problémů
nabídnout hustou síť nádob a pytlů pro sběr kovů. Díky této změně dnes může takto kovy třídit
více než 8 milionů občanů a sběrná síť pro ně se dále rozšiřuje. Druhým podstatným prvkem
pak byla započatá organizační i technologická modernizace dotřiďovacích procesů na třídicích
linkách, zejména v případě plastů. Smyslem je především odklon od výroby TAP, do procesu
recyklace, tedy zvýšení účinnosti dotřídění na jednotlivé polymery. Tento modernizační proces
na třídicích linkách jsme podporovali úpravou odměn, které nejen výrazně narostly, protože
kvalitní dotřídění je pochopitelně dražší, ale také jsou nyní navázány na samotnou dosaženou
účinnost. To pochopitelně motivuje linky k inovacím v technologii i organizaci jejich provozu.
Smyslem změny způsobu financování bylo spojit jej nikoli s množstvím upravovaného odpadu,
ale především s množstvím odpadu vstupujícího do konečné recyklace. Cílem je tedy propojit
financování třídicích linek s měřicím bodem recyklace, který dle nové legislativy je na výstupu
z dotřiďovacího procesu. Současně navýšené platby reflektovaly novou zákonnou úpravu, která
vyžaduje, aby i nerecyklovatelný odpad byl využit, alespoň energeticky. Díky zahájené
intenzifikaci procesu dotřídění odpadu se podařilo dosáhnout dobrého výsledku recyklace
i v případě plastových obalů, kde je podle nových definičních podmínek zajištění splnění

FRYČOVICKÝ ZPRAVODAJ č. 3/2022 18