Page 42 - Chytrý zpravodaj - Fryčovice 01 2022

Home office

V době covidové musím pracovat z domova. Práce on-line, chcete-li home office. Můžeme to
nazývat, jak chceme, ale výsledek je stejný. Dřepíte doma u počítače, telefonujete, vyřizujete
maily, ale to je tak asi všechno. Osobní kontakt s lidmi je nulový. Jsem z toho nešťastná, protože
jsem člověk, který má kontakt s lidmi moc rád. Jsem extrovert, který lidi potřebuje. A když chci
být sama, tak si prostě sama zůstanu. Ale je to jen mé rozhodnutí. Ne nařízení. Deptá mě to
a bohužel nevidím světlo na konci tunelu. Mám moc ráda svoji práci, tedy práci, kterou jsem
dělala před covidem. Ale práce z domova je prostě nutné zlo a nebaví mě. Když na konci února
2020 vypukla celosvětová covidová pandemie, byli jsme všichni tak moc v šoku z toho, co se
děje a co se bude dít, že jsme možnost home office přivítali a obdivovali všechny, kteří pracovali
v tzv. „první linii“. Tedy předně zdravotníky, ale také hasiče, policisty, prodavače, pekaře,
dělníky, prostě všechny, kteří doma zůstat nemohli. Postupně jsme si ale začali na situaci zvykat,
přestali jsme se bát, protože jsme zjistili, že se covidu jen tak nezbavíme. Že tady prostě s námi
bude už na věky věků. Amen. A tak se svět začal alespoň na chvilku trošku vracet do normálu.
Takže, až na pár týdnů, kdy jsme mohli fungovat jako dřív, sedím zase doma u počítače. Vlastně
mě mrzí, že jsem komunikativní člověk, protože tahle doba nahrává více lidem, kteří jsou
introverti. Škoda, že taková nejsem, líp by se mi teď žilo a dýchalo. No, co už. V chytrých
psychologických knihách jsem četla, že si člověk musí dělat radosti, odměňovat se a povzbuzovat
se, protože to za něj stejně nikdo jiný neudělá. A tak se čas od času vydám na nákupy. Nemyslím
tím každotýdenní velké nákupy potravin. Jak říkáme my holky, vydám se „zachrastit ramínky“.

No jo, jenže… kam bych to nosila? Tu otázku si ještě v obchodě ve zkušební kabince sama
položím a sama si taky na ni odpovím. Mám plno věcí, které normálně unosím na různé
příležitosti, ale teď? V téhle době? Ne že bych patřila mezi ty, kteří sedí doma u počítače
v teplákách, ale i tak prostě tolik hader (rozuměj oblečení) fakt nepotřebuji. A tak smutně koukám
na ty krásné šaty a sukně, které jsem už třeba dva roky nikam nevytáhla, a kdo ví, kdy a jestli
vytáhnu. Proto vám všem, kteří normálně můžete chodit do práce, potkávat se se svými kolegy,
nadřízenými, podřízenými, řešit společně provozní věci, úspěchy i problémy, vám všem upřímně
závidím. Já ty svoje kolegy neviděla osobně už skoro dva roky. Ale pořád si ve firmě tvrdíme,
že mít home office je strašně fajn věc.

Autor si přeje zůstat v anonymitě.
Redakční rada autora sloupku zná.

Ceník inzerce ve Fryčovickém zpravodaji:

A5 1 200 Kč
½ A5 750 Kč

¼ A5 500 Kč

FRYČOVICKÝ ZPRAVODAJ č. 1/2022 42