Page 21 - CHZ-FM-02-2022

HISTORIE 21

Legionář Rudolf Krpel bojoval

v roce 1919 i na Těšínsku

Jedním z legionářů z našeho kraje,
který bojoval v první světové válce, byl
Rudolf Krpel (nar. 1896). Prošel bojišti
v Albánii, odkud se v roce 1918 navra-
cel do vlasti. První část cesty absolvo-
val na lodi, jenže tu v Jaderském moři
torpédovala italská ponorka. Loď se
potopila, poručík Rudolf Krpel se za- RUDOLF KRPEL V DOBĚ 1. SVĚTOVÉ VÁLKY.
chránil jen ve spodním prádle. Vstoupil
do Československých legií, které v Itálii
v roce 1918 zakládal M. R. Štefánik
a kterým velel gen. Šnejdárek.
Spor o Těšínsko
Jenže ani po skončení války nezůstal
dlouho nečinný. Nově vzniklé státy po
rozpadlé rakousko-uherské monarchii
Československo a Polsko se přely
o Těšínsko. To se mělo stát součástí
Československa, jenže území si náro-
kovalo i Polsko. Situaci na Frýdecku
popsal kronikář ze Sedlišť Josef Polach
a zkrácenou část textu zveřejňujeme.
Ve Frýdku vznikla rota tzv. frýdeckých
dobrovolců pod velením legionáře po-
ručíka Rudolfa Krpela. Polsko obsadilo
v listopadu 1918 větší část Těšínska
a nová hranice měla vést hřebenem
Prašivé k Bruzovicím a na polské
straně tak ocitly Horní Lomná, Mosty,
Jablunkov, Řeka, Bystřice, Třinec,
Dobratice, Soběšovice a Těrlicko, také
část košicko-bohumínské železnice
a část uhelného revíru na Karvinsku.
Polsko na tomto území vyhlásilo volby,
což bylo pro čs. stát nepřijatelné. Vlá-
da na jednání s prezidentem T. G. Ma-
sarykem rozhodla 17. ledna o vojenské
operaci, Ministerstvo národní obrany
vydalo 19. ledna 1919 rozkaz k obsazení
Těšínska – týden před plánovanými
polskými volbami. Následná jednání
s polskou stranou nevedla k dohodě,
proto 23. ledna československá vojska
pode velením generála Šnejdárka zahá- přes zamrzlou řeku Olši. Jako první je s tím, že československé požadavky na
jila útok. Do bojů se zapojila také rota spatřili četař František Jež a Rudolf Kr- Košicko-bohumínskou dráhu a uhelný
frýdeckých dobrovolců Rudolfa Krpela, pel, který byl na obhlídce stráží. Ježova revír byly respektovány. Tím, že hranici
která nejdříve zajišťovala pořádek ve kulometná palba, ke které se postupně tvořila řeka Olše, rozdělilo se i město
Frýdku a poté postupovala na Těšín- Těšín na polskou a českou část.
sko. Mezitím se vojska gen. Šnejdárka přidávali další českoslovenští vojáci,
probojovala až k řece Wisle a městům polské útočníky zahnala. Později se Většina československých vojáků
Ustroň, Skoczow a Strumieň. Na nátlak jednotka přesunula k Bohumínu, kde po uzavření příměří odešla do civilu.
západních mocností byly boje ukonče- rovněž hlídala demarkační linii. Spor Rudolf Krpel působil jako důstojník
ny 30. ledna a čs. vojska se postupně skončil v létě roku 1920. Českoslo- v československé armádě ještě dalších
stáhla na demarkační linii, kterou venská i polská strana souhlasily, aby 10 let a do civilu odešel v hodnosti
z největší části tvořila řeka Olše. o sporném těšínském území nerozho- kapitána. Následně pracoval jako
doval plebiscit, ale arbitráž hlavních vysoký úředník Zemského úřadu pro
Boj u Olše vítězů 1. světové války USA, Francie, Zemi moravskoslezskou v Brně až do
Vojáci z Krpelovy jednotky zajišťovali Velké Británie, Itálie a Japonska. Ta roku 1947 s výjimkou období protekto-
demarkační linii v Karviné-Sovinci. Tam 28. července 1920 vydala rozhodnutí rátu v letech 1939 až 1945. V Brně také
také museli čelit útoku polské bojůvky, o hranici mezi oběma státy a rozdělila v roce 1947 zemřel ve věku pouhých 51
která se snažila dostat na české území Těšínsko na českou a polskou část let. (rs)