Page 22 - Chytrý zpravodaj - Frýdek-Místek 03 2022

22 ZPRAVODAJ F≈M HISTORIE
◆
Domy v koloniích Lipina a Berlín

vznikaly z oceli a plechu

K založení kolonie Lipina v ulici Míru
TExT: JIřINA A JAROMíR POLÁŠKOVI FOTO: ARCHIV AUTORů a Nové kolonie nedaleko Frýdku, které
místní obyvatelé dodnes neřeknou
jinak než Na Berlíně, vedlo několik
skutečností. Potřeba levné výstavby
bytových domů pro zaměstnance, je-
jich seskupení do kolonie kvůli snížení
pořizovacích nákladů, snížení nákladů
na údržbu, zlepšení přehledu o nájem-
nících a usnadnění dozoru závodu nad
domy.

Bydlení pro hutníky
V roce 1927 bylo rozhodnuto o pře-
nesení výroby plechů z železáren
v Rotavě, Nýdku a Schindlwaldu do
Karlovy huti ve Frýdku, kde v letech  VýSTAVBA DOMů V ROCE 1930 V NOVé KOLONII, TZV. BERLíNĚ.
1929 až 1931 vybudovali moderní vál-
covnu, největší v republice na jemné  JEDEN Z DOMů NA BERLíNĚ PřED DOKONČENíM.
plechy. Ze zrušených železáren měla
být část zaměstnanců převedena do
Frýdku a muselo se pro ně zajistit v co
nejkratším čase ubytování. řešením
byly dvě výše zmíněné kolonie. plechu. Plechová konstrukce nesla byly valbové, v průběžných blocích
izolační materiál stropu a stěn. Stěny sedlové, s eternitovou krytinou. Typy
byly oboustranně obloženy herakli- domu se plánovaly pro bezdětné ro-
Projekt architekta Fuchse tem a rabicovým pletivem a omítnuty diny (typ A), menší rodiny s dětmi (B)
Doposud málo známou skutečností cemento-vápennou omítkou. Ve své a větší rodiny s dětmi (C).
je, že obě kolonie ve Frýdku vypro- době poskytovaly poměrně dobrou Do roku 1930 nechala Báňská a hutní
jektoval mladý a progresivní architekt tepelnou izolaci, pozdější nájemníci společnost (BaHS) postavit čtyři velké
Bohuslav Fuchs (1895 – 1972), rodák si stěžovali, že jsou byty studené bytové domy, každý pro 32 rodin,
ze Všechovic pod Hostýnem. Nejpr- a v řadě případů doplňovali dodateč- dále pět domů po 8 bytech, všechny
ve studoval v letech 1916 až 1919 na nou vnitřní nebo vnější izolaci. jednopatrové, 22 čtyřbytových domů
Akademii výtvarných umění v Praze Byty byly dvoupokojové s velmi malou a dva domy pro čtyři rodiny dozorců.
u Jana Kotěry, na další dva roky přešel vstupní chodbičkou a se vstupem na Navíc na Berlíně vznikl jeden přízemní
do Kotěrova ateliéru. Od roku 1922 žil splachovací záchod. Kuchyně měla dům s byty pro dvě dělnické rodiny
trvale v Brně a od roku 1923 působil malý oddělený kout většinou řešený s kovovou konstrukcí.
na městském stavebním úřadu. Fuchs jako komoru. Byty postrádaly kou-
byl čelným představitelem českého pelnu, ve čtyřbytovém vchodu nebyly Nízké nájemné
funkcionalismu, tzv. brněnské archi- prádelny, jen sklepy a půdy. Střechy Dělníci Karlovy huti žili v přibližně
tektonické školy. Působil jako archi-
tekt, urbanista, výtvarník a také jako
pedagog. Navrhl městskou kolonii
rodinných domů v Brně (1923), kolonii
Nový dům v Brně (1928), Ústřední
a obytný dům Středomoravských elek-
tráren v Přerově (1929) a v roce 1940
vyprojektoval hotel Vlčina ve Frenštá-
tě pod Radhoštěm.

Domy z oceli a plechu
Projekt na kolonie Lipina a Berlín
vypracoval v roce 1929. Zvolil tehdy
moderní technologii podle systému
Böhler, kterou navrhla pražská společ-
nost „Ocelový dům“. Konstrukční ma-
teriál dodávaly válcovna a mostárna
Karlovy huti. Nosnou konstrukci tvo-
řila válcovaná a úhlová železa spojená
nýty a šrouby s výplněmi z tenkého