Page 11 - CHVALETICKÉ-LISTY-1-2020

10 | CHVALETICKÉ LISTY Z HISTORIE Únor 2020 Únor 2020 KULTURA CHVALETICKÉ LISTY | 11

Chvaletice a Telčice v letech

1918-1975/1981 dle starší literatury

Více informací z historie Chvaleticka ve 20. století máme druhé války v Telčicích cel- sirníků. Ložisko se našlo mezi
o vývoji v Telčicích. Po vzniku Československé republiky kem klid. Proběhla další fáze oběma obcemi a díky tomu
začaly změny, po roce 1920 pak odezněly i ekonomické vývoje dolování na Chvale- nastalo velké dolování. Telči-
problémy. Roku 1922 proběhla pozemková reforma, cír- ticku, o tom si ale povíme ce se staly hornickou osadou.
kevní půda se dostala do majetku domkářů a bezzemků. více jindy. Koncem války se u Zemědělci tak přišli o pozem-
ky a museli se přizpůsobit si-
Telčic usadili partyzáni, je-
Bylo také více práce – u Československých drah, v lo- jich největším počinem bylo tuaci. V letech 1949-1951 byly
mech, na regulace Labe, stavbách silnic či na velkostatku. prý květnové vyřazení trati v zprovozněny Manganorudné
Zároveň měli místní také hospodářství, tím byly v do- úseku Týnec nad Labem-Ře- a kyzové závody (MKZ). To
mácnostech zajištěny dvojí příjmy. Ženy a děti pracovaly čany nad Labem z provozu, také podnítilo urbanistický
doma v hospodářství, muži chodili do zaměstnání jinam. převrácená lokomotiva ležela vývoj v obci. Bylo zahájeno
Domy byly postupně přestavovány, doškové střechy zmi- u trati ještě nějakou dobu po budování hornického sídliště
skončení války. Před koncem
ve velkém rozsahu, přestože
zely. V té době byla v obci dokončena elektrifikace. války Mettalovy dcery defi- bylo zřejmé, že zásoby sirníků
nitivně odešly z Českosloven- a rud nejsou neomezené. Na
Slibný vývoj ale narušila hos- Tehdy si dle literatury ženy ska, správu zdechovického sídliště padlo nejprve 100 hek-
podářská krize, která do Tel- vydělaly na velkostatku 10 Kčs panství nechali jistému ad- tarů orné půdy, další následo-
čic přišla v letech 1929-1936. denně, muži 15-20 Kčs. Pokud vokátovi z Prahy, jehož jmé- valy. Vývoj byl velmi překotný
Ubývalo pracovních možností muži pracovali jinde, dostávali no literatura neuvádí. Roku a krátce na to již v Telčicích žilo
(hlavně na velkostatku). Zde 2,50-3 Kčs za hodinu. Uveďme 1946 ale proběhla konfiskace 2000 obyvatel, bylo to jedno
došlo k velké změně. Maji- pro porovnání některé ceny – šlechtického majetku a tím z prvních nových hornických
telem panství byl stále hrabě 1 kg másla tehdy stál dle jis- skončilo panování šlechty na sídlišť v republice.
Metall, ten ale kolem roku 1930 tých zdrojů 10 Kčs, vejce 1 Kčs Zdechovicku. Zemědělci se Znamenalo to ale zánik starých
zemřel. Jeho dvě dcery nebyly a čtyři rohlíky také 1 Kčs. nadšeně pustili do práce na Telčic. K dosavadním domkům
prý dobré hospodářky a proto Po roce 1937 přišlo oživení bývalém velkostatku. přibyly velké panelové domy,
panství pronajaly a odjely do ekonomiky a zlepšení života, Po únoru 1948 však přišla dal- hostinec v domě čp. 3 sloužil
ciziny. Nájemcem velkostatku pak ale začala druhá světo- ší změna. Československo od- svému účelu až do 1967, už dří-
se stal Čechoameričan J. Malý. vá válka. Mettalovy provdané mítlo po komunistickém puči ve ho ale nahradily prostory ZK
Krize pokračovala, ale místní dcery se vrátily po nástupu Marschallův plán a v zemi ROH. V budově bývalého hos-
měli výhodu, že vlastnili hos- Hitlera do Čech, tehdy už i s chyběly kovy a síra. V blízkosti tince byla pak Modeta, která se
podářství. Museli však prodá- manžely cizinci. Nájemcem Telčic a Chvaletic byl prove- přestěhovala až po postavení
vat část své úrody na trzích. velkostatku byl pan Plch. Za den výzkum ohledně výskytu budovy tzv. Pleasu. Před tímto
domem čp. 3 byla dlouho stará
lípa, která připomínala staré
Telčice. Koncem 70. let byla v
obci ze starých stromů už jen
lípa v lokalitě u Vozábů, která
byla prý chráněná. Telčice tak
dnes připomíná jen několik
starých domů v ulici zvané pří-
značně V Telčicích.
Na přiloženém leteckém
snímku Telčic z roku 1954
vidíme první fázi budování
hornického sídliště. Pod ulicí
V Telčicích je již blok domů
mezi ulicemi Obránců míru a
Nádražní známý lidově jako
„hábéčka“ a nad ní je již zá-
stavba v okolí ulic Jiráskova,
9. května, Československé
armády, Smetanova, Dukel-
ská a Žižkova. Vidíme také
začátek Nerudovy ulice a
samozřejmě základní školu,
jesle a učiliště.
Mgr. Matěj Pešta