Page 26 - Chytrý zpravodaj - Čerčany 05-06/2022
P. 26
HISTORIE/ INZERCE Čerčanský zpravodaj 5-6 |2022
MŮJ ZAJÍMAVÝ ZAČÁTEK TRAMPINGU/ 23. ČÁST
Budu psát volně až lidově. Ano, bylo to Na samý vrchol Kozákova jsem už ne- kamarád mi půjčil celtu a já jsem se
tak, dostal jsem se k trampingu úplně šel, jak už jsem se zmínil – nebylo dost krásně vyspal. Možná lépe než na hra-
jinou cestou než ostatní již ostřílení času a cesta zpět byla dlouhá. Člověk se dě. Ráno jsem se po snídani zeptal, kdo
pardi. Jednou, když jsem byl o prázd- na chvíli zastavil, koukal do kraje na to by se chtěl podívat na hrad Kost. No,
ninách na Zelenecké Lhotě, která leží krásné panorama Českého ráje, ale čas byla jich většina, kluci i holky, dohro-
v jižní části Českého ráje, napadlo mě kvapil dál. Pojedl jsem tedy něco ze mady asi patnáct lidí. Teta i strýc, když
vydat se po dvou (pěšky) až k hoře svých skromných zásob a vyrazil zpět nás uviděli, spráskli ruce, ale když zjis-
Kozákov. Já vím, nebyla to žádná sran- skoro tou samou cestou. Až pod hra- tili, že tato parta trampů má velký zá-
da, spíš docela štreka. dem Trosky jsem odbočil po modré jem o výklad historie, měli radost.
k rybníku a odtud po červené „zlatou
A tak jsem se jednou v půli šedesátých stezkou Českého ráje“ do Libošovic Po prohlídce hradu jsme ještě sešli
let minulého století vydal na pouť z bý- a Prokopským údolím do vesničky na nádvoří, povídali si a teta se stre-
valého statku u Petrtýlů až na tu bájnou Podkost. Rychle se stmívalo a já měl jdou si poslechli můj příběh. Když jsem
horu Kozákov – strážce Českého ráje. žízeň jako trám. A co to? Najednou se s nimi rozloučil, šel jsem za nový-
Počasí bylo perfektní, šlapalo se dobře. slyším z blízké hospody pod hradem mi kamarády do údolí Plakánku. Tak
Časově jsem si to však moc dobře nevy- Kost pořádné halali. Na verandě se- jsem se dostal k trampskému národu.
počítal – žádný spacák, ani deku, jenom děla horda trampů a hráli a zpívali, že Po skromné obědě jsme se u ohně roz-
chlebník plný proviantu a pití. Počítal to bylo slyšet ozvěnou daleko do údo- loučili pozdravem se zalomeným pal-
jsem s tím, že až půjdu zpátky, zastavím lí Plakánku. Některé písničky mi byly cem a mohutným AHOJ. Většina party
se na hradě Kost, kde můj strýc Fanda s známé, a tak jsem tam zapadl ani nevím táhla na vlak do Libošovic, akorát já
tetou Božkou bydleli a dělali kastelány. jak. Prostě jako kdybych měl napsáno jediný jsem šel zase po dvou tou starou
Měli celkem dost práce s prováděním na čele, že k nim odjakživa patřím – no cestou na Zeleneckou Lhotu.
výprav domácích i z ciziny. prostě – člověk se rychle učí. Sluníčko
se vzdalovalo za obzor také rychle a já Pokračování příště
Ze Lhoty jsem vyrazil směrem na vís- si říkal, jak to udělám se spaním. Teta a
ku Skuřina, u božích muk po levé ruce strýc s bratrancem Pepíkem už budou Rudi Kaiser
polňačkou ke hlubokému lesu, kde se dávno v pelechu, přeci je nebudu budit.
říká V Rykách, dál lesem kolem vesnič- Najednou mi soused vedle mě povídá:
ky Spařenec, roklí do hlubokého lesa „Neboj, se spaním to nějak uděláme“.
kolem Krocny – Dračí skály. Od nepa-
měti zde stojí pískovcová skála, ve které Po zaplacení jsme INZERCE
je vytesán drak jako živý. Po krátkém se zvedli a husím
zastavení moje cesta pokračovala po pochodem pěkně
zeleně značené cestě kolem Sobotky, zahnuli do údolí
pod Troskami jsem se dal na Borecké Plakánku, tam se
skály a Rovensko pod Troskami. Potom nacházel náš noc-
už dál, do kopců kolem Tatobit na ji- leh. Pod pískov-
hovýchodní svah Kozákova k vesničce covým převisem
Bačov. byla nafoukaná
halda listí, tu jsme
rozhrnuli, jeden
Kresba: Rudi Kaiser
26

