Page 17 - Chytrý zpravodaj - Čebín 02 2022

RŮZNÉ

Doktor Alois baron Pražák

Při vycházkách po čebínském okolí jste možná narazili na kamenný křížek
(obr. 1) u bývalé cesty do Sentic, hned vedle sentického potoka, který se po
cca 200 m vlévá do čebínského potoka a míří k Hradčanům a dále do
Svratky. Na křížku je ještě stále čitelný nápis „křížek je postaven nákladem
barona Dr. Aloise Pražáka“ (obr. 2). Pojednává o tom zpráva z deníku Morav-
ská orlice ze dne 15. 11. 1887 (obr. 3). V roce 1862 zakoupil v Čebíně brněn-
ský advokát JUDr. Pražák selské stavení č. 46 (dnes Benešovi) a v roce 1867
ještě přikoupil selské stavení bez polí č. 47 (dnes proluka – školní zahrada),
obojí pronajímal. Vše poté zdědila jeho dcera – baronka Marie (provdaná Klo-
busová), která nemovitosti v roce 1912 prodala.
Kdo byl tento člověk, který zde po sobě zanechal křížek v polích?

Zcela jistě to byl velký Moravan. Jeho jméno v učebnicích nenajdete.
Dokonce ani v jeho rodném Uherském Hradišti po něm nepojmenovali
žádnou ulici, uličku, zákoutí nebo park. Měli jsme v minulých režimech skoro
v každém městečku ulice Stalinovy, Leninovy, dokonce i Hitlergasse byla v
Obrázek 1 Brně. Ale Pražákova ulice? V Brně už existuje, na periferii, a „zviditelnila“ ji až
stavba AZ Tower.

Dr. Pražák byl, mimo jiné, právním zástupcem mnoha příslušníků moravské šlechty, např.
knížete Hugo Salma, hrabat Karla a Jindřicha Haugviců, Albrechta Kounice, Aloise Serenyiho a ji-
ných.
Upřímně řečeno, pro výrazně „moravistické“ postoje nevoněl nejen vídeňským úředníkům, ale
ani pražské prvorepublikové reprezentaci nešel pod vousy, o totalitním režimu se raději ani nebudu
zmiňovat. Otázkou je, čím nevoní dnes. Možná právě tím moravanstvím.
Svobodný pán JUDr. Alois baron Pražák se narodil 21. 2. 1820 jako syn hra-
dišťského měšťana Augustina Pražáka. Již od začátku studií na piaristickém gym-
násiu v Kroměříži se začal aktivně stýkat s moravskými vlastenci. Uvědomoval si
svůj slovanský původ, a především své moravanství. Při studiích na brněnské filo-
sofii, pod vlivem svých moravských spolužáků, se u něj objevily první známky
vlasteneckého cítění. To dále rozvíjel při právnických studiích v Olomouci.
Když byl v roce 1848 zvolen za královské město Uherské Hradiště poslancem do
moravského stavovského sněmu, začal se tam velmi horlivě zasazovat o práva
Markrabství moravského.

Obrázek 2 Proti politickému a organizačnímu splynutí Moravy s Čechami vystoupil s takovou
razancí, že dokázal rozhodující měrou ovlivnit i názor ostatních poslanců, nakonec
pouze 6 poslanců hlasovalo proti. JUDr. Alois Pražák se tak vyslovil za požadavek autonomie Morav-
ského markrabství, které bylo vždy nezávislé na Čechách, a spojení s Čechy by dle Pražáka zna-
menalo porušení jednak moravské ústavy, jednak samostatnosti země. Pražské snahy o ovládnutí
Moravy se táhnou staletí. Vzpomeňme bitvu mezi Moravany a Čechy u Loděnic v r. 1185. Důsledkem
Pražákovy promoravské orientace byla neúčast na Slovanském sněmu v Praze v červnu 1848.
Naopak ve stejné dny se zúčastnil zasedání moravského zemského sněmu, na němž prosadil
požadavek zrušení roboty. Tím se stal tak známým, že byl zvolen za Moravany do rakouského říš-
ského sněmu přeloženého v listopadu 1848 do Kroměříže.
Roku 1849 stál Pražák u zrodu Národní jednoty svatých Cyrila a Metoděje, z níž později vznik-
la Matice moravská.
Roku 1861 založil staročesky orientovanou Národní stranu na Moravě. Vznikla tím moderní politická
reprezentace, která usilovala o co největší zastoupení v zemském sněmu a o uznání jazykové a ná-
rodní samosprávnosti Moravy.

17