Page 18 - Chytrý zpravodaj - Čebín 03 2022
P. 18

RŮZNÉ


            Kdo rozbil Rakousko-Uhersko?


                                        Všeobecně se tvrdí, že jsme informační společnost. To by mělo
                                        znamenat, že jsme obklopeni informacemi a můžeme je použí-
                                        vat. Můžeme ale vědět, že všechny tyto informace jsou relevant-
                                        ní? Stále se přesvědčujeme, že ne. Známe spoustu příkladů, ale
                                        budu se držet svého tématu.

                                           Chci  se krátce  věnovat  tomu,  kdo tedy vlastně rozbil Ra-
                                        kousko-Uhersko?

                                           Někdo   prostě   tvrdí,   že   habsburské   impérium   rozložili   pří-
                                        slušníci následnických států. Vyšlo však najevo, že tomu tak ne-
                                        bylo.
                                           Představa, že 28. října 1918 Češi svévolně rozbili dosud ne-
                                        rozbornou   habsburskou   monarchii   coby   ochrannou   velmo-
                                        censkou hráz proti Německu a Rusku (kterou do jisté doby ne-
                                        pochybně představovala), vychází z nedostatku informací.
                                           Roku   1918   totiž   došlo   ve   státoprávním   statutu   říše   ke
                                        změnám, o kterých se dnes pohříchu moc nemluví.
                                           Za prvé: 12. květen 1918 je znám jako datum, kdy se Ra-
                                        kousko-Uhersko   stalo   otloukánkem   válkychtivého   Německa.

           Německý císař Vilém II.      Rakousko-Uhersko uzavřelo v belgickém Spa smlouvu s Ně-
                                        meckem, podle níž se vlastně stalo jeho satelitem bez vlastní
       politické svrchovanosti.
              Za druhé: 19. května 1918 rozhodlo vídeňské ministerstvo vnitra o rozdělení Čech na
       čtyři německé a sedm českých krajů, z nichž každý podléhal přímo Vídni (pro ostatní menši-
       nová území říše se chystalo totéž), což znamenalo nejen
       roztržení Čech a Moravy a odtržení německých krajů, ale
       i bezprecedentní rozkouskování etnicky českého prosto-
       ru. (Nic na tom nezměnil Karlův manifest z 16. října, v
       němž opožděně slíbil národům Rakouska utvoření auto-
       nomních etnických útvarů na jimi obývaných územích –
       tj. v případě českých zemí opět bez německých oblastí.)

              Ale to není všechno – tím se jenom vysvětluje,
       proč se tehdy začali od Vídně odvracet i ti představitelé
       menšin, kteří k ní byli dosud víceméně loajální, a při-
       kláněli   se   k   zahraničním   akcím   protirakouského   exilu
       v čele s T. G. Masarykem.

              Otázka však zní, jak to bylo se samotným rozbitím
       Rakouska-Uherska.

              Nuže,   historik   Petr   Prokš   z   Historického   ústavu
       Akademie věd ČR upozornil, že ještě PŘED vyhlášením
       samostatnosti Čechů a Slováků (28. a 30. října), Jiho-
       slovanů (29. října) a Poláků (téhož dne) došlo pod tlakem
       zásobovací krize a hroucení válečných front k nesmírně
       závažným událostem.                                                    Rakousko-uherský císař Karel I.


                                                           18
   13   14   15   16   17   18   19   20