Page 22 - Chytrý Zpravodaj - Čáslav únor 2021

str. 22
ROZHOVOR

MALÍŘ VÍT ŠNEBERG A JEHO SNAHA POMOCI JN

V minulém čísle Čáslavských novin jsme in- byla roztahaná plátna, barvy a štět- detail obrazu „2020”
formovali o paní Janouškové, která se roz- ce. Bylo to nádherné. Tam jsem po-
hodla rozdávat radost prostřednictvím malo- prvé zakopl o štětec.
vaných kamínků. O nezištnou pomoc se sna- Co Vás při tvorbě inspiruje?
ží také malíř, řezbář a restaurátor Vít Šne- Většina obrazů má nějaký pří-
berg, který svůj obraz věnuje do aukce, jejíž běh a znázorňuje část mé životní
výtěžek podpoří restaurační zařízení. etapy. Inspirací je tedy pro mě život
Skromný výtvarník, pro něhož je malování sám. Člověk v hlavě nosí myšlenky,
především koníčkem, doufá, že touto akcí které by měl nějakým způsobem
motivuje další lidi k podobným formám soli- ventilovat. Jeden si je nechá pro se-
dární činnosti. be, druhému je stačí vyslovit, další
třeba skládá hudbu. Já je rád zná-
Pane Šnebergu, jak dlouho malujete? zorňuji v obrazech. k vidění v baru pod divadlem Místo u dvou
Maluji celý život, ale intenzivně jsem se K jakému obrazu máte největší citový přátel a který věnujete do aukce?
tomu začal věnovat zhruba ve 20 letech. Na- vztah? Obraz se jmenuje „2020“. Tam je příběh
rodila se nám dcerka a pak jsem na malování Největší vztah mám asi k obrazům s andě- jasný. Obraz na první pohled může působit
neměl dostatek času. Vzhledem k větší pra- ly, ale jinak mám rád vše, co jsem kdy nama- přímočaře. Znázorňuje zvětšené koronaviry,
covní vytíženosti jsem se ke svému koníčku loval. Někdy se stane, že si sednete a během které v loňském roce zkomplikovaly život
dostával méně a méně. několika hodin z ničeho nic namalujete v České republice a v celém světě. Když se ale
Po několika letech jsem si řekl, že udě- obraz. Vzpomínám si, jak manželka přišla z na obraz podíváme pozorněji, v podmalbě
lám radost příbuzným s nimiž jsme slavili práce a s údivem povídá: „Kde se to tady vza- uvidíme anděly, kteří nemoc unášejí pryč.
Vánoce. Naše dohoda zněla, že si nadělíme lo? To je nádherný.“ Obraz, který je k vidění alespoň přes okno
jen nějakou pozornost do 100 Kč. Namaloval Citové pouto mě také váže k jednomu baru , je především o naději.
jsem jim obraz, který opět naplno oživil moji z mých prvních obrazů, který jsem namalo- Jak Vás napadlo uspořádat podobnou
touhu vyjádřit své myšlenky na plátno, a od val své sestře, která v roce 1983 emigrovala aukci?
té doby opět maluji intenzivněji, ale nikdy na Západ. Velmi se jí po Praze stýskalo. Na- Provozovatelé podobných zařízení, jako
jsem neměl touhu za každou cenu prodávat maloval jsem jí noční pohled z Karlova mos- je bar Místo u dvou přátel, a nejen oni se potý-
obrazy a pokoušet se malováním uživit. tu na Hradčany. kají v současné krizi s velkými problémy. Ře-
Jsem mnohem radši, když obraz mohu daro- Nejraději vzpomínám na obrazy, které kl jsem si, že bych chtěl alespoň částečně
vat a vykouzlit obdarovanému úsměv na tvá- obdarovanému udělaly opravdovou radost. pomoci. Napadla mě tato forma, protože by
ři. Můžete pohovořit o obrazu, který je se mohlo zapojit více lidí a třeba bych tímto
Svoji první výstavu jsem také uspořádal mohl někoho inspirovat k daleko větším vě-
až ve svých 50 letech v čáslavském muzeu. „Když se na obraz cem, než je tato aukce, která se měla původ-
Moc rád na ni vzpomínám. Obsahovala mé podíváme pozorněji, ně uskutečnit v pátek 8. ledna. Museli jsme ji
obrazy, ale také řezbářské práce. Vidím, jak ale vzhledem ke koronavirové situaci odlo-
uvidíme andělé,
pár dní před vernisáží držím vytištěnou po- žit. Doufám, že se nám ji podaří zrealizovat
kteří nemoc unášejí pryč.“
zvánku a čtu 17. 7. 2017 v 17:00. Do té doby během února. Nebo až to situace dovolí.
jsem si ty čtyři sedmičky vůbec neuvědomo-
val a asi přinesly štěstí.
Vzpomenete si na období, které ve Vás Vít Šneberg
touhu po umění zakořenilo?
To období si velmi dobře pamatuji. Můj
švagr Miloš Kim Houdek, výtvarník, fotograf
a guru současného kolínského kulturního
života, měl v Čáslavi v sedmdesátých letech
malý domeček a právě sem se sjížděli jeho
kamarádi, kteří jsou dnes již poměrně známí
sochaři, výtvarníci nebo spisovatelé. Mně
tehdy mohlo být 5 let a moje starší sestra,
která mě hlídala, se mnou chodila právě do
této společnosti „mániček“ poslouchajících
Rolling Stones a Franka Zappu. Vzpomínám
si, jak všechno vonělo terpentýnem a všude