Page 19 - Chytrý Zpravodaj - Čáslav květen 2021

Historie 19

OSOBNOSTI ČÁSLAVSKA NAROZENÉ V KVĚTNU AJ
Eva Pavelková (rozená Marková) (12. 5. 1952)
nací. Na scéně Divadla J. K. Tyla v Plzni Zúčastnila se konkurzu na uvolně-
odehrála nespočet hlavních a velkých rolí né místo sólistky v Plzni. Zazpívala části
českého i světového operetního repertoá- partů Lauretty z Pucciniho jednoaktovky
ru a strávila zde neuvěřitelných dvacet let Gianni Schicchi, Rusalky a Mařenky z Pro-
(1979–1999). Zakotvila zde natrvalo poté, dané nevěsty, načež byla přijata do angaž-
co se provdala za operetního dirigenta Iva má.
Pavelku. Po ne zcela dobrovolném odcho-
Přestože neznala žádnou operetu, du z divadla, kdy klasickou operetu po-
stala se operní subretou stupně vytlačoval do ústraní muziká-
lový boom, vystupovala Eva Pavelková
koncertně. Spolupracovala zejména
„Nastupovala jsem do pl- s Plzeňským smyčcovým orchestrem
zeňské operety na základě kon- a Plzeňským orchestrálním sdružením, za
kurzu, jehož součástí byl zpěv, jejichž doprovodu interpretovala známé
tanec i mluvené slovo, ale para- písně i operetní, operní a muzikálové árie.
Slavná operní doxně jsem si nepřipravila ani
a operetní zpěvačka jednu operetní píseň. Vlastně V rodné Čáslavi
narozená v Čáslavi. jsem se stala operetní subretou Své rodné město naposledy navštívila
(v operách je to sopránová nebo 12. 4. 2018 jako host Kavárničky (Kavárna
Operní a operetní zpěvačka Diakonie) při příležitosti připomenutí vý-
a pedagožka mezzosopránová ženská posta- ročí 50 let od atentátu na Martina Luthera
Eva Pavelková vystudovala operní va, která je mladá, živá, komická Kinga.
zpěv původně jako mezzosopranistka a často i zamilovaná), aniž bych
a své první angažmá našla po konzerva- vlastně nějakou operetu znala.“ My přejeme Evě všechno nejlepší k je-
toři v operním sboru Národního divadla jím 69. narozeninám a doufáme, že se
v Praze, kde zpívala první alt. Jako subre- –Eva Pavelková brzy naskytne příležitost opět ji přivítat
ta patřila k ozdobám operetních insce- v našem městě.

Jan Kašpar (20. 5. 1883 – 2. 3. 1927) AJ

Dne 21. května 1911 uskutečnil Jan Ve stejném roce začal pracoval v mladobo- Základní milník české aviatiky
Kašpar v Čáslavi veřejný vzlet, při kterém leslavské automobilce Laurin & Klement, Dne 19. června 1910 se uskutečnil
byla pořízena pravděpodobně jediná jeho kde se sešel se svým bratrancem Evženem Kašparův první veřejný vzlet v Pardubi-
barevná fotografie. Poté provedl přelet Čihákem. Ale ani zde dlouho nezůstal cích. Další následovaly i na jiných mís-
z Čáslavi do Pardubic. a roku 1909 on i jeho příbuzný automobilku tech republiky. O necelý rok později,
opustili. Koncem roku 1909 začal pracovat 13. května 1911, uskutečnil první dálkový
Poprvé se proletěl vzduchem v na letadle a letadlovém motoru. První zprá- let Pardubice–Praha. Letadlo, kterým letěl,
baloně vy o Kašparových leteckých pokusech se daroval Kašpar po dvou letech do sbírky
Po absolvování reálné školy zahájil objevily v roce 1910. Technického muzea Království českého,
roku 1901 studia na české vysoké ško- dnešního Národního technického muzea
le technické. Dokončil je v roce 1907. První Čech, který vzlétl v Praze. Zde je jedním z nejvýznamnějších
O rok později nastoupil u německé firmy, Kašpar ale brzy uznal, že letadlo, kte- exponátů dokumentujících dějiny letectví
která mimo jiné vyráběla součásti pro ré vyrobil, není pro létání vhodné. Ukázala v Českých zemích. Letoun byl roku 1966
vzducholodě. Zde se poprvé ocitl ve vzdu- se řada potíží plynoucích z nezkušenos- kompletně zrenovován. Tento den lze bez
chu – podnikl let balonem. ti, ale hlavně ze značné hmotnosti leta- nadsázky označit za základní milník české
dla a malé výkonnosti motoru. Překonal aviatiky. 6. prosince téhož roku se uskuteč-
v sobě konstruktérskou ctižá- nil první přelet s pasažérem na trase Měl-
dost a rozhodl se, že si vhod- ník–Praha.
ný letoun zakoupí. Odjel do Kašparův poslední veřejný let se datu-
Paříže, kde se mu to podařilo. je do roku 1912. Tehdy s létáním skončil,
V Pardubicích poté do letadla k čemuž ho donutila řada okolností. Nej-
namontoval motor (Anzani), podstatnější zřejmě byla skutečnost, že
rovněž zakoupený ve francouz- po smrti svého otce, který ho podporoval,
ské metropoli. S tímto strojem měl nedostatek finančních prostředků na
12. dubna provedl dva velké nákupy letadel a jejich součástí. Po skon-
skoky do vzduchu a 16. 4. 1910 čení první světové války pracoval krát-
jako první Čech skutečně vzlétl. ce jako státní úředník, poté podnikal se
dřevem. O letectví zájem neztratil, ale už
v něm nehrál aktivní roli.