Page 18 - Chytrý zpravodaj - Čáslav 07-08/2022
P. 18
SPORT, HISTORIE 18
ÚSPĚCHY SPORTOVNÍCH ŠERMÍŘŮ
Ve dnech 21.–22. 5. 2022 se v Praze-Letňanech v BB areně konalo Mistrov-
ství ČR v šermu kategorie U11.
V sobotu startovali jednotlivci, mezi nimiž Jan Bartoš získal pro náš oddíl
bronzovou medaili!
Umístění našich závodníků:
3. místo Jan Bartoš
11. místo Tomáš Umysa
14. místo Jiří Zajíc
18. místo Tomáš Radil
24. místo Martin Hlava
V neděli se konala soutěž druž- Družstvo „B“ soutěžilo ve složení: To-
stev, kde naši šermíři navázali na máš Radil, Martin Hlava, Václav Vla-
loňské 3. místo a letos získali stří- sák (ten nemohl startovat mezi jed-
brné medaile, když ve finále prohráli notlivci kvůli nesplnění kritéria počtu
s družstvem SC Praha „A“ o jediný bodů v žebříčku)
zásah 45:44. Druhé družstvo Slovanu Děkujeme všem svěřencům za vzor-
Horky obsadilo 6. místo. nou reprezentaci našeho oddílu!
Družstvo „A“ soutěžilo ve složení: Jan
Bartoš, Tomáš Umysa, Jiří Zajíc. Martin Hoyer
Čáslavská sokolovna
včera, dnes i zítra IM
Portugalsko vyhlásilo republiku, vznikl pojem expre-
sionismus, narodily se Adina Mandlová nebo Matka
Tereza. To všechno se událo v na první pohled spíše
nenápadném roce 1910. Z pohledu Čáslavi a jejích
obyvatel však je důležitější něco jiného – právě teh-
dy byl položen základní kámen zdejší sokolovny.
Česká obec sokolská letos slaví 160 let od svého vzni-
ku. Došlo k němu v roce 1862 díky Miroslavu Tyršovi a Ja-
roslavu Fügnerovi. A pozadu nezůstala ani Čáslav, kde se
klíčovým datem stal 3. srpen 1862. Za iniciátora čáslavské-
ho Sokola je považován Jan Ladislav Mašek (1828–1886).
Rodák z Pohorovic na Strakonicku, pedagog, vlastenec
a propagátor slovanské vzájemnosti vstoupil v Čáslavi
mezi ochotníky a působil i jako sbormistr Mužského pě-
veckého sboru Kovář.
K založení Sokola v Čáslavi došlo v zahradním pavilo-
nu předměstského zájezdního hostince U Růže. Brzy bylo
více než zřejmé, že se neobejde bez vlastních prostor
a v roce 1893 tělovýchovná jednota utvořila stavební druž-
stvo pro výstavbu sokolovny. Sloužit měla dle původních
záměrů nejen ke zdokonalování těla a ducha, ale také
k pěstování společenského života ve městě – což se pozdě-
ji minimálně dočasně naplnilo měrou vrchovatou.
Nejprve však bylo potřeba sehnat dostatek finančních
prostředků. Byla zřízena veřejná sbírka, na jejíž podporu se
pravidelně konaly sokolské slavnosti. Další zlom se udál
v roce 1908, kdy se zainteresovaným osobám podařilo zís-
kat pozemek zahrady tehdejší Čtenářské besedy, navazu-
jící na hlavní budovu Dusíkova divadla. Konečně se tedy
vědělo „kde“, stále však nebylo jasné „co přesně“.
Architekti Vejrych a Skřivánek
Sokolové vypsali veřejnou soutěž. Ačkoli v ní oficiálně
nezvítězil, nakonec dostal projekt na starosti osvědčený ar-
chitekt Jan Vejrych, rodák z Horní Branné na Semilsku a au-
tor řady významných veřejných i soukromých budov v Praze
