Page 20 - Chytrý Zpravodaj - Čáslav červen 2021

20 Historie

ČÁSLAVSKÝ SNĚM Drahomíra Nováková

V letošním roce uplyne 600 let od
významné události, která se odehrála
v našem městě v červnu 1421. Cílem
tohoto článku je připomenutí někte-
rých základních souvislostí. Jejich
vyčerpávající přehled můžeme na-
jít například ve čtyřdílné monografii
Františka Šmahela Husitská revoluce
nebo nejnověji ve stejnojmenné knize
Petra Čorneje.
Na počátku husitského hnutí stálo
bezesporu upálení Jana Husa v Kostnici
6. července 1415. Je třeba si uvědomit,
že na počátku 15. století se římská církev
nacházela ve velice neutěšené situaci, kdy
v jejím čele stáli hned tři papežové. Cílem
všeobecného koncilu svolaného v listopa-
du 1414 do Kostnice bylo tedy především
odstranění papežského schizmatu a pří- probíhaly předběžné porady, protože se přijat za českého krále a že v mezidobí,
prava reformy církve. V Husově programu čekalo na delegaci moravského panstva. než bude český trůn obsazen, bude vlád-
však představitelé koncilu spatřovali kon- Po jejím příjezdu bylo poměrně rychle do- nout dvacetičlenné zastupitelstvo. Mezi
kurenční a nepřijatelný projekt ohrožující saženo dohody ve věci společného progra- těmito místodržícími bylo pět ze stavu
naději na znovusjednocení římské církve, mu – čtyř artikulů pražských, které byly panského (první dva byli katolíci!): Oldřich
proto nezbylo římskému císaři Zikmundo- prohlášeny za zemský zákon. z Rožmberka, Jindřich Berka z Dubé, Čeněk
vi než Husa „obětovat“. Smrt Jana Husa z Vartenberka, Oldřich z Hradce a Krušina
vyvolala velkou vlnu nespokojenosti prak- První tři požadavky (svobodné hlásá- z Lichtenburka, dále Jan Žižka z Trocnova
ticky všech vrstev společnosti, která se po ní slova Božího, zákaz světského pano- a Zbyněk z Buchova a dalších pět ry-
smrti Václava IV. obrátila zejména proti vání církve a trestání smrtelných hříchů tířů a osm zástupců měst. Tato pro-
jeho bratru Zikmundovi. u všech stejně) zformuloval již mistr Jan zatímní vláda měla fungovat jen do
Hus v letech 1412–1413, čtvrtý připojil sv. Václava (28. září 1421), neboť se
o rok později Jakoubek ze Stříbra, Husův předpokládalo, že český trůn bude v nej-
univerzitní spolužák, přítel a nástupce bližší době obsazen. Jedním z účastníků
v Betlémské kapli. Komplikovanější byla sněmu byl s největší pravděpodobností
jednání v otázce obsazení královského i pozdější čáslavský hejtman Jan Roháč
trůnu, protože moravská šlechta již složi- z Dubé, jehož sídlem se stal nedaleký hrad
la hold Zikmundovi, který se po porážce Sion, který byl roku 1437 po čtyřměsíč-
v bitvě na Vítkově stihl 28. července 1420 ním obléháním dobyt císařským vojskem
ještě před opuštěním Prahy nechat koru- v čele s Hynkem Ptáčkem z Pirkenštejna.
novat českým králem a tím se pro celou Roháč byl zajat a spolu s ostatními Zik-
křesťanskou Evropu stal právoplatným mundovými odpůrci v Praze popraven.
a nezpochybnitelným českým panovní-
Svolání zemského sněmu plánovala kem. To si uvědomovali i polský král Vla- Diskutovanou otázkou je účast Jana
husitská Praha již od dubna 1421. Pozvání dislav II. Jagellonský a litevský kníže Vi- Žižky. Jeho přítomnost na sněmu v Čás-
dostali nejen představitelé českých a mo- told, kterým byl český trůn nabídnut. Oba lavi zdánlivě zpochybňuje historický do-
ravských stavů, ale i představitelé dalších panovníci váhali se závaznou odpovědí. kument, ve kterém 7. června rada měs-
korunních zemí – obojí Lužice a slezských Vladislav několik měsíců držel poselstvo ta Tachova sděluje do Chebu, že kacíři
knížectví, třebaže naděje na jejich účast v nejistotě, aby nakonec 15. srpna vyhlásil v čele s obávaným vojevůdcem oblé-
byla malá. Za místo konání sněmu byla vy- právoplatnost Zikmundových dědických hají hrad Rabí. Zároveň však závěrečné
brána Čáslav, která sice zpočátku stála na nároků. Nakonec se pro obě strany stal dokumenty sněmu ze 7. června nesou
Zikmundově straně, na jaře 1421 však byla nejvhodnější osobou kníže Zikmund Kory- Žižkův podpis. Vyřešit tuto záhadu se
ovládnuta husity. Formálně mělo být shro- butovič, synovec obou panovníků. pokoušela řada významných historiků.
máždění v Čáslavi generálním sněmem Nejpravděpodobnější je vysvětlení Fran-
zemí Koruny české, který by závazně přijal Zikmund žádal, aby mu sněm sdělil, tiška Šmahela, který účast Jana Žižky
politicko-náboženský program, oficiálně čím se provinil. Na Zikmundův list sněm na Čáslavském sněmu nezpochybňuje
prohlásil Zikmundovu korunovaci za ne- reagoval seznamem čtrnácti výtek a pěti a předpokládá, že za sebe k Rábí vyslal na-
platnou a diskutoval o obsazení českého požadavků (například navrácení koruno- před svého pobočníka a sám dorazil poz-
trůnu. vačních klenotů, korunního archivu nebo ději. Jednalo se tedy nejspíše o falešnou
desek zemských, které Zikmund odvezl zprávu a jeho jméno uváděné v čele vojska
Sněm začal s dvoudenním zpožděním z Čech).Následně byly přečteny čtyři ar- mělo předem vystrašit nepřítele.
3. června v kostele sv. Petra a Pavla spo- tikuly, ke kterým byly připojeny ještě dva Závěrečné usnesení sněmu nemělo
lečnými modlitbami a zpěvy. První dva dny články, a sice že Zikmund nikdy nebude podobu jedné listiny, nýbrž několika, které