Page 12 - Chytrý zpravodaj - Brumov-Bylnice 03 2022

Brumov • Bylnice • Svatý Štěpán • Sidonie

STŘÍPKY Z NAŠÍ HISTORIE • MLÝNY
kromníkům. Provoz na mlýnech byl nestálý a omezovaný malým průtokem
v místních tocích, mlynářské řemeslo zde tak nebylo rozhodně výnosné jako
v úrodnějších krajích s většími toky. Dle záznamů měly v 18. století stát v
Brumově mlýny tři. Na mapách I. vojenského mapování z 80. let 18. století
jsou ovšem zachyceny mlýny dva. Jeden stál v místě hospodářského dvora
panství (prostory bývalého lesního závodu), tento poháněla voda z Brumov-
ky. Jednalo se o mlýn panský a jeho provoz zanikl někdy na počátku 19.
století. Druhý mlýn stál mimo tehdejší centrum osídlení směrem na Valašské
Klobouky a voda do něj přitékala dlouhými náhony z potoků Nedašovka i
Brumovka. Tento mlýn byl zděný a od poloviny 19. století do I. republiky
patřil rodině Gattermayerů, jeho budova se dochovala až do současnosti.
V Brumově jako centru panství sídlil také mlynářský cech, do něj patřili
všichni mlynáři na panství brumovském.
V Bylnici jsou v polovině 18. století zmiňovány mlýny dva. Jeden stál na kon-
ci u hlavní silnice směrem k Brumovu a vedl k němu náhon z Brumovky.
Na začátku 19. století byl tento mlýn dřevěný, později jej modernizovali a
přestavili na zděnou patrovou stavbu, jednalo se o největší mlýn na okolí.
Zmínka o něm je už z roku 1656, je veden jako svobodný mlýn, který držel
na základě privilegia vrchnosti Jura Belizaykdy. V 19. století jej vedla rodina
Pohled na brumovský mlýn v 50. letech Pšenčíků, za I. republiky patřil bylnický mlýn rodině Šerých. František Šerý
Vodní mlýny patřily k v minulosti k nerozšířenějším technickým zařízením v vlastnil nejen mlýn, ale i místní textilku. Mlýn v Bylnici měl tehdy moderní
regionu a stávaly v každé větší vesnici. Mlýny využívaly vodní energii k poho- mlýnici poháněnou vodní turbínou, po válce v něm provoz zanikl, kdy jej nej-
nu mlýnského kola a zpracovávaly obilí na mouku. K tomu, aby se kolo točilo dříve přeměnili na byty a pak skladiště státního statku. Druhý bylnický mlýn
pravidelně, musel být proud vody ustálený a silný, proto se od vodního toku stál bokem osídlení na kraji dnešních Hliníků a poháněla jej voda z Bylničky.
k mlýnskému kolu stavěly náhony. Ty byly zahloubeny v zemi a na konci je Tento mlýn byl zděný a patřil velkostatku, který jej pronajímal. Velkostatek
většinou tvořilo dřevěné koryto, odkud voda padala z vrchu na mlýnské kolo, nakonec roku 1900 jeho provoz zrušil a proměnil jej v byty pro dělníky.
říkalo se tomu pohon „vrchní vodou“ (jednalo se o nejefektivnější způsob A v neposlední řadě zde byl ještě mlýn v Sidonii, respektive v údolí směřu-
přenášení energie). Délka náhonů se odvíjela od sklonu terénu a velikosti jící k huti nedaleko Vláry. Tento mlýn zde stával od začátku 19. století jako
toku. Všichni mlynáři měli na starosti se o náhon starat, tedy ho čistit a zděná stavba a vedl k němu náhon z potoka Vlárka. V 19. století jej vlastnila
opravovat. Zároveň měli na starosti jezy, které se na tocích budovaly kvůli rodina Smolíkova a za I. republiky rodina Kostkova, kdy provoz v něm zanikl
zvýšení hladiny vody, aby zde náhon mohl být napájen. Původní mlýny v re- po II. světové válce.
gionu byly jako většina staveb dřevěné, časem byly některé z nich moderni- Pavel Mašláň
zovány a přestavěny na zděné či kamenné (hlavně v 19. století). Vodní mlýny
v podhůří a na středních tocích se stálejší vodní silou byly výnosnější a proto
je modernizovali dříve, než mlýny na tzv. nestálé vodě ve výše položených
lokalitách na Valašsku. Modernizované mlýny byly již zděné, patrové, starší
typ mlecího zařízení nahradily technologicky pokročilé mlecí stolice, čističky,
výtahy, v další fázi vodní kolo nahradily turbíny. Samotní mlynáři původně
pracovali na vrchnostenských mlýnech, které měli v nájmu a majiteli od-
váděli pevně stanovenou činži. Mlynáři byli většinou osvobozeni od roboty,
ale díky držbě, která skýtala vysoké příjmy, museli odvádět nejvyšší peněžní
platy. Od poloviny 19. století mohli mlýny provozovat i soukromě. Mlýny
byly v minulosti často ničeny povodněmi, požáry (prach od mouky je silně
hořlavý) či vojenskými událostmi. Většinou se je pak dařilo obnovit, ale od
50. let minulého století došlo díky znárodnění mlýnů a následné koncentraci
výroby ve velkomlýnech k zániku starého mlynářského řemesla.
V Brumově i Bylnici se dá předpokládat existence mlýnů již ve středověku.
Mlýny zde byly původně panské a vrchnost je začala časem pronajímat sou-

Výdejní místo na Lůčkách
https://www.scuk.cz/na-luckach,
FB Scuk na Lůčkách, tel: 603 821 498

12 březen 2022 • ročník XXVIII • číslo 3