Page 34 - Chytrý zpravodaj - Broumov 04 2022
P. 34
Různé
RETRO JANA MEIERA
Autor této rubriky pracoval přes čtyřicet let zrovna slavili konec jedné sezóny, v atriu jedu do sběrny a hodnotili, že za tohle moc
v knihovnách, několik roků se staral o zdejší voněla grilovaná kuřata, zvonily skleničky nedostanu.
divadelní a hudební provoz, pořádal výtvar- a pozvání, abychom zůstali, bylo opravdu sr-
né výstavy a měl i své pravidelné pořady dečné. S povzdechem jsme začali nakládat Teprve na místě z té směsice Karel Nepraš
sestavil své hravé objekty. Jeho častým
v rozhlasových stanicích. Setkal se přitom výstavu, převážně sestávající z litinových od-
se spoustou zajímavých lidí a občas se oci- litků, změti trubek či naopak drobného por- tématem byla Sněhurka a sedm trpaslíků,
tal v neobvyklých situacích. O své vzpomín- celánu. V jednu chvíli řidič zavelel: Dost! Víc vytvořené jak z velkých armatur a trub, tak
ky na ně se teď v několika pokračováních už se do auta nevejde a víc už ani neuveze. z drobných izolátorů. Když jsem mu vyprávěl
dělí se čtenáři Broumovských novin. Vůz opravdu příslovečně „poklesl na zástěr- o řidičově údivu, kontroval historkou o tom,
jak byl jednou nakupovat materiál na své
ky“. Lokl jsem si nabízeného moravského
Křižovnická škola čistého humoru bez vtipu, bílého a plouživě jsme vyrazili k Broumovu. plastiky. Vybral si nejrůznější roury, kolena a
vzniklá v půli 60. let v pražské hospodě U Kři- spojky, tu z kovu, tu z plastu. Prodavač se na
žovníků, byla volným sdružením lidí, kteří se něj podíval s podobným údivem, jako řidič na
pohybovali okolo umění jako tvůrci či jako mě, a řekl, že tohle vůbec nepůjde k sobě. Já
teoretici. Společně měli blízko k pivu, přede- vím, odpověděl sochař. – Tak co s tím, chla-
vším však patřili k těm, kdo vnášeli do české- pe, budete dělat? – Budete se asi divit, ale
ho umění moderní formy 60. a 70. let. Zakla- Sněhurku a sedm trpaslíků.
dateli Křižovnické školy a jejími doživotními Bylo nám – zejména Karlu Neprašovi a jeho
řediteli, byla dvojice přátel a výtvarníků Karel ženě Naděždě Plíškové, rovněž příslušni-
Nepraš a Jan Steklík. Druhý jmenovaný byl
sice dílem Pražák a půlkou života Brňák, ci Křižovnické školy – líto, že na zahájení
mimo jiné dvorní ilustrátor próz Jana Ská- výstavy nedorazil Jan Steklík. Vynahradil
cela a také legendárního časopisu Host do nám to dvěma výstavami v čítárně Městské
knihovny (2013 – Výlet do Broumova, 2016
domu, nikdy však nepřestal být obyvatelem – Znovu v Broumově), jež uskutečnil se svou
rodného Ústí nad Orlicí. Jako takový měl ně-
kolikeré vazby k Broumovu: představovali je výtvarnou souputnicí Annegret Heinl z Kolí-
zdejší absolventi ústecké textilní školy, míst- na nad Rýnem. Při zahájení té první dostal
ní „Oušťák“ František Jaroš, výtvarník Petr Jan Steklík od pořadatelů k nadcházejícím
75. narozeninám knihu Horsta Bauera Brou-
Staněk nebo Stanislav Pitaš, jehož s „Křižov- movsko. Při jejím převzetí se vyznal ze svého
níky“ spojoval underground. Není divu, že se
časem objevila myšlenka na zdejší výstavu Šťastně se mi pak podařilo s místní firmou dlouholetého vztahu k našemu kraji.
křížovnických ředitelů. Oba ředitelé Křižovnické školy čistého hu-
domluvit, že o několik dnů později nám zby-
Výstavu Karla Nepraše a Jana Steklíka jsme tek objektů přiveze Avií, jež se bude vracet moru bez vtipu žel již nežijí. Přínos jejich
zamýšleli uskutečnit v síni Staré radnice, na- z Brna prázdná. Byl jsem doma a čekal na hravé tvorby byl pro české umění významný
konec jsme se ale domluvili s Muzeem Brou- náklad (proč se nedovezl přímo do muzea, a vážný – a také, jak dokládají někteří histori-
movska, jehož prostory byly pro tento podnik se už nepamatuju). Vůz v domluveném ci umění, dosud nedoceněný.
daleko vhodnější. Pro zdar výstavy hodně čase přijel a do chodby jsme z něho vyložili
udělal tehdejší pracovník muzea Ivo Švor- litinové umyvadlo, různé trubky, armatury
čík, Steklíkův spolužák z malířské akademie. a porcelánové izolátory. Když bylo hotovo,
Právě s ním jsme se jedné letní soboty roku řidič na mě s despektem pohlédl a zeptal
1997 vydali do Ústí pro papírové exponáty se: Můžete mně, prosím vás, říct, proč to-
Jana Steklíka. Daleko dobrodružnější byla hle vezeme až z Brna? – Vy nevíte, že jste
následující cesta s městským řidičem Štefa- vezli výstavu profesora Akademie výtvar-
nem Viglášem do Brna. Odtamtud jsme měli ných umění?, odpověděl jsem. Šofér jen ne-
převézt plastiky Karla Nepraše, v té době už chápavě zkroutil hlavou. Když jsem pak na
profesora Akademie výtvarných umění, z vý- dvoukoláku vezl součástky výstavy do mu-
stavy v divadle Husa na provázku. V něm zea, známí, jež jsem potkával, si mysleli, že
34