Page 30 - Chytrý zpravodaj - Broumov 03 2022
P. 30

Geopark Broumovsko








          Povídání o vodách Broumovska


           Voda  je  v  posledních  dobách  velmi  skloňovaným  termínem.
        Jednou ve smyslu, že je jí málo nebo méně než dříve obecně, že jí
        někde ubývá, že někde došlo k jejímu znečištění. Potom zase je jí
        někde na chvilku najednou moc, zaplavuje a působí škody. Je to
        živel, bez kterého se ovšem nedá žít.
           Možná  jste  si  už  někdy  někde  přečetli,  nebo  jste  slyšeli,  že
        Polická křídová pánev je jedním z největších rezervoárů výjimečně   Jezírko  v  Teplicích  nad  Metují  –  pramení  vývěry  na  křížení
        kvalitní  pitné  vody  v  České  republice.  Je  to  tak,  a  souvisí  to   geologických zlomů.
        samozřejmě  s  geologickým  podložím  Broumovského  výběžku,
        především tedy Policka, Teplicka a Adršpašska. Ale kde vlastně ta  svahů, kde na povrch vychází vodonosná vrstva s nepropustným
        voda je, když tady nejsou žádná velká jezera nebo přehrady? Čím  podložím.  Mnohé  tyto  prameny  jsou  velmi  vydatné.  Například
        to, že třeba v Polici nad Metují je vody všude plno a o kousek vedle  krásně upravený pramen U Vavřenů na horním konci obce Velký
        už se jí nedostává? Jak to tedy vlastně v té naší broumovské přírodě  Dřevíč  je  tak  mohutný,  že  vypadá,  jako  by  potok  vytékal  přímo
        funguje a vzájemně souvisí?                           ze  skály  ve  svahu.  Pramen  Samaritánka  v  úbočí  stolové  hory
           Většina  Broumovska,  a  to  především  Policko,  má  velikou  Ostaš zase od roku 1856 vodou napájel a částečně dodnes napájí
        výhodu, že se rozkládá na stametrových vrstvách různých druhů  obec Žďár nad Metují. Další známé vrstevní prameny představují
        pískovců a opuk. Až téměř 500 metrů mocná deska těchto hornin  například  pramen  Pod  Velkou  kupou  v  Broumovských  stěnách,
        je  navíc  dávným  působením  obrovských  zemských  sil  mísovitě  Setonova  studánka  pod  Kovářovou  roklí,  Třináctý  pramen  pod
        prohnutá  a  tím  v  různých  směrech  i  velmi  hustě  rozpukaná.  Lysým vrchem nebo Skalákova studánka nad Zbečníkem. Jiným
        Mísovité  prohnutí  a  vrstvy  hornin,  vzniklých  v  průběhu  specifickým typem vodních pramenů Broumovska jsou prameny
        nejmladšího druhohorního období – křídy, někdy před přibližně  artéské, neboť Polická křídová pánev je také pánví artéskou. Tyto
        100 - 90 miliony let, daly této rozložité oválné geologické struktuře  prameny se nachází v centrálních proláklých částech Polické pánve
        také  název  –  Polická  křídová  pánev.  A  to  je  ten  základ  zdejšího  a fungují na principu tlakové zvodně, kdy po narušení stropních
        vodního  bohatství.  Srážková  voda  stéká  od  vyvýšených  okrajů  izolačních, tj. nepropustných hornin v nadloží vodonosných vrstev
        pánve  k  jejímu  prohloubenému  středu.  Přitom  se  vsakuje  do  začne  voda  samovolně  vytékat  díky  tlaku  vodního  sloupce  ve
        pórovitého podloží, ve kterém se přírodně filtruje a současně mírně  vodonosné  vrstvě.  Nejvýraznějším  zdejším  přírodním  artéským
        mineralizuje  rozpouštěním  některých  v  horninách  obsažených  pramenem  je  „Jezírko“  v  areálu  VAK  v  Horních  Teplicích,  do
        minerálů  a  stává  se  tou  zdejší  výjimečně  kvalitní  pitnou  vodou  kterého  voda  s  vysokou  vydatností  vystupuje  z  hlubin  v  místě
        výtečné  chuti  a  čistoty.  V  mocných  vrstvách  hojně  puklinatých  křížení  dvou  výrazných  tektonických  poruch  –  Polického
        a porézních hornin se tato do hloubky pronikající voda v Polické  a    Skalského  geologického  zlomu.  Pěknou  ukázkou  vydatného
        pánvi  akumuluje  v  obrovském  množství.  Puklinami  skalnatého  pramene i s drobnými výrony plynů je Mořské oko na louce nedaleko
        podloží  a  vrstvami  propustných  hornin  pak  voda  v  hlubinách  vchodu do Adršpašských skal v Dolním Adršpachu. Nejznámějším
        proudí k místům, kde větší pukliny a vodonosné vrstvy vystupují  umělým artéským pramenem je nepochybně artéský vrt Julinka
        v  terénu na povrch a zde podzemní voda vyvěrá ve formě pramenů.  na náměstí v Polici nad Metují, který dal v roce 1905 na vlastní
        Určitě  na  Broumovsku  znáte  spoustu  pramenů  a  studánek,  náklady  vyvrtat  pro  polické  občany  tehdejší  starosta  Vilém
        které se od sebe liší jak místem vyvěrání, tak i  vydatností. Podle  Pelly. Vrt je 70 m hluboký a zastihuje svrchní zvodeň (vodonosný
        způsobu  vyvěrání  zde  můžeme  narazit  převážně  na  takzvané  horizont) Polické křídové pánve. Dodnes poskytuje vysoce kvalitní
        prameny vrstevní, které potkáváme nejčastěji na úbočí nebo úpatí  pitnou vodu. Dalším typem vodních pramenů, třebaže ojediněle























           Pramen U Vavřenů ve Velkém Dřevíči.                   Pramen Samaritánka na Ostaši.

        30
   25   26   27   28   29   30   31   32   33   34   35