Page 23 - Chytrý zpravodaj - Broumov 02/2026
P. 23

Různé



         Dva knižní pozdravy z Brna do Broumova


         Broumovské zajetí                                     Kniha patří do autorčiny série historických detektivek,
         Ze  svého  tvůrčího  pobytu  v broumovském  klášteře,   v nichž záhady v různých místech pohraničí řeší inspek-
         který  si  ještě  prodloužila  v soukromí,  vytěžila  spisova-  tor finanční stráže Plischek. Děj se odehrává v Broumově
         telka Sylva Fischerová román Broumovské zajetí (Brno,   po skončení války roku 1866. Její boje se města přímo
         Druhé město 2025). Kniha je postmoderní skládačkou či   nedotkly, ale jeho občané, i okolní vsi, trpěli pruským ra-
         prolínačkou žánrů, témat, motivů i textů jiných autorů.   bováním a terorem. Kniha přišla právě včas, abychom si
         Najdeme v ní filozofické i neortodoxní teologické úvahy,   i nad ní připomněli letošní 160. výročí kruté války.
         záznamy snů, erotiku i uvažování o smrti či literatuře.   Hrdina  příběhu  přijíždí  do  strádajícího  města  a hned
         Základními tématy jsou zápisky z deníku vypravěččina   v prvních chvílích řeší hospodskou rvačku svého pod-
         literárního otce, který byl v roce 1950 jedním z mnichů   řízeného.  Jeho  hlavním  úkolem  je  však  boj  s pašeráky
         internovaných v Broumově – autorka pro to použila vzpo-  dobytka  z Pruska,  odhalení  jejich  spojence  v řadách
         mínky  katolického  filozofa  Karla  Flosse  v knize  Dávné   „financů“, ale nečekaně také řeší vraždu mladého dohlí-
         inspirace a nové výzvy (2019) a také svůj knižní rozhovor   žitele finanční stráže. Příběh je čtivý a poutavý, dobový
         s ním Bůh vždycky zatřese stavbou (2011). Druhou linkou   obraz  města  věrný,  kromě  pátrací  linie  nabízí  i několik
         pak  je  vlastní  autorčin  pobyt  ve  městě.  Přijíždí  sem  za   vztahových  příběhů  a do  děje  zasazuje  i zdejší  auten-
         ní její dcera, typická městská liberálka. Vyrazí spolu na   tické postavy, např. starostu MUDr. Norberta Schultese,
         výlet do Javořích hor. Jejich rozmluva (třeba o mnoho-  jemuž  po  odchodu  četníků  a okresní  správy  před  vál-
         národnostních rodinných kořenech) může připomenout    kou  zůstal  Broumov  „na  krku“  a jemuž  pak  Prusové
         knihu  Emila  Hakla  O rodičích  a dětech.  Po  návratu  se   několikrát vyhrožovali smrtí, když město nevyhoví jejich
         nad vínem „generačně“ pohádají (např. o smyslu mateř-  požadavkům.
         ství) a při vodce zase smíří. Smíření vrcholí zpěvem písně   V románu  čtenář  narazí  na  několik  anachronismů.
         Podmoskovnyje večera.                                 Inspektor Plischek cestou do Broumova objíždí roztodiv-
         Obraz Broumova je v románu poněkud neutěšený (proč    ná kamenná uskupení, byť cestou přes Pasa po Císařské
         by  taky  neměl  být?).  V úvodu  vypravěčka  prochází   silnici skály k vidění takřka nejsou. Autorka nešetři skal-
         městem  od  nádraží  ke  klášteru  a v podstatě  zjišťuje,  co   ními scenériemi ani na Janovičkách, kde by člověk skálu
         zde  během  téhle  cesty  zaniklo,  nefunguje,  nepremává.   pohledal.  K vykreslení  atmosféry  kraje  je  to  v autorské
         Nádhera kláštera ji osloví – přijde i vzpomínka na dáv-  licenci  pochopitelné.  Zarazit  může  i to,  když  svědek
         ný rodinný výlet, včetně Hvězdy a Broumovských stěn   zmíněné hospodské rvačky líčí, že provokující karbaník
         – ale zjišťuje také, že vedle dientzenhoferovské nádhery   ošálit a přechytračit soka má jako sport. O tom, že slovo
         je při pohledu od řeky stará odlupující se omítka a okna   sport bylo v roce 1866 v Broumově známé a užívané, by
         s vybitými  skly  …  klášter  tak  příchozím  ukazuje  dvojí   se  dalo  s úspěchem  pochybovat.  V příběhu  si  profesor
         schizofrenní  tvář.  Roli  hraje  i klášterní  zahrada  (každá   gymnázia vezme dceru svého bytného. V uvedené době
         zahrada  je  vlastně  rajská),  zejména  její  historický  dub.   však všichni místní profesoři byli řádovými bratry; ne-
         Při  cestě  na  Janovičky  je  vypravěčka  přímo  zděšena   mohli tedy bydlet v podnájmu a brát si tamní dcery.
         nahlédnutím do kostela v Husově ulici a návštěvou pro-
         dejny diakonie. Kryptoerotické setkání pak dcera prožije   Některá   místní   jména   uvádí   autorka   česky
         na Zámečku na Janovičkách. Matka zase absolvuje podi-  (Heřmánkovice),   jiná   v němčině   (Johannesberg,
         vuhodný zážitek na punkovém koncertu v klubu Eden.    Starssenau, Merzdorf). Autor recenze se osobně nesrov-
                                                               nává  s označením  Liščí  potok,  který  hraje  v příběhu
         Postmoderní literatuře je dovoleno mnohé, přeci jen se   nemalou roli. Tomuhle toku takhle řekne málokdo. Nese
         však  patří  upozornit,  že  Arnošt  z Pardubic  a Bohuslav   tradiční název Voigtsbach, nářečně Veetspach. Mám za
         Balbín nestudovali na zdejším gymnáziu, tehdy to byla jen   to, že „Liščí potok“ vznikl zkomolením německého názvu
         řádová škola. Problematická je i zmínka o tom, že z Otovic   úředníky někdy v 60. či 70. letech 20. století. „Fuchsbach“
         na hranice Češi vytrhali koleje kvůli Jaruzelského výji-  je jen jeho přítok z lesa pod Rájem. V historickém příbě-
         mečnému stavu; časově to zhruba odpovídá, skutečným   hu,  plném  německých  názvů,  by  se  Voigtsbach  určitě
         důvodem však byl výhodný prodej oceli na Západ; ostat-  vyjímal líp.
         ně  na  druhé  straně  výběžku  vlaky  jezdily  dál.  Zamrzí,
         že  autorka  v knize  současné  Broumovsko  umísťuje  do   Když během září 1866 městem prošli poslední pruští vojá-
         Sudet. Sympatická je obálka knihy, v níž zdejší čtenáři   ci stahující se zpět domů, zbyla po nich zdupaná krajina,
         bezpečně odhalí rytiny v lavicích klášterního kostela.   hřbitov plný nových hrobů a úsloví používané s trpkým
         Název Broumovské zajetí se může vztahovat k internaci   úšklebkem: „Er frisst wie ein Preuße! [Žere jako Prus!]“
                                                               O tom, že to tak v Broumově bylo, svědčí i odborné člán-
         kněží  v roce  1950,  k hádce  matky  s dcerou  v literárním   ky  Ludmily  Štěpánové  ve  sborníku  Královéhradecko
         domku,  i třeba  (snad  ne?!)  k nám,  co  tady  žijeme.  V Mf   (2006)  či  Josefa  Šrámka  v Broumovských  novinách
         DNES 13. 12. 2025, příl. Orientace, s. 8, Lubomír Machala   7/2012.
         napsal,  že  stručná  charakteristika  knihy  může  připo-
         mínat  anotaci  jiného  románu,  který  nedávno  sklízel   V příběhu knihy hrají roli módní botky ušité vídeňským
         ocenění  a obdiv  od  nemalé  části  odborné  a laické  ve-  krejčím, Trpasličí díra ve skále pod klášterem (byť uměle
         řejnosti [na mysli má zřejmě Tučkové Bílou Vodu]. Právě   vyražená ve 20. století), chodby, které z ní (jen v romá-
         těmto čtenářům doporučuji četbu Broumovského zajetí,   nu) vedou, otisky dámských střevíčků na břehu potoka
         aby si mohli uvědomit rozdíl mezi uměleckou literaturou   a především několik párů zelených očí. Jeden patří koč-
         a mainstreamovým produktem. Není co dodat.            ce, pravidelné noční návštěvnici finančního inspektora,
         Příběh zelenooké rusalky                              ty  další  několika  místním  dámám  a především  záhad-
                                                               né rusalce. Dopřejte si kousek dávného broumovského
         V brněnském nakladatelství MOBA nedávno vyšel román   tajemna…
         historičky  Marie  Mackové  Příběh  zelenooké  rusalky.                                        Jan Meier

                                                                                                              23
   18   19   20   21   22   23   24   25   26   27   28