Page 23 - Chytrý zpravodaj - Broumov 02/2026

Různé

Dva knižní pozdravy z Brna do Broumova

Broumovské zajetí Kniha patří do autorčiny série historických detektivek,
Ze svého tvůrčího pobytu v broumovském klášteře, v nichž záhady v různých místech pohraničí řeší inspek-
který si ještě prodloužila v soukromí, vytěžila spisova- tor finanční stráže Plischek. Děj se odehrává v Broumově
telka Sylva Fischerová román Broumovské zajetí (Brno, po skončení války roku 1866. Její boje se města přímo
Druhé město 2025). Kniha je postmoderní skládačkou či nedotkly, ale jeho občané, i okolní vsi, trpěli pruským ra-
prolínačkou žánrů, témat, motivů i textů jiných autorů. bováním a terorem. Kniha přišla právě včas, abychom si
Najdeme v ní filozofické i neortodoxní teologické úvahy, i nad ní připomněli letošní 160. výročí kruté války.
záznamy snů, erotiku i uvažování o smrti či literatuře. Hrdina příběhu přijíždí do strádajícího města a hned
Základními tématy jsou zápisky z deníku vypravěččina v prvních chvílích řeší hospodskou rvačku svého pod-
literárního otce, který byl v roce 1950 jedním z mnichů řízeného. Jeho hlavním úkolem je však boj s pašeráky
internovaných v Broumově – autorka pro to použila vzpo- dobytka z Pruska, odhalení jejich spojence v řadách
mínky katolického filozofa Karla Flosse v knize Dávné „financů“, ale nečekaně také řeší vraždu mladého dohlí-
inspirace a nové výzvy (2019) a také svůj knižní rozhovor žitele finanční stráže. Příběh je čtivý a poutavý, dobový
s ním Bůh vždycky zatřese stavbou (2011). Druhou linkou obraz města věrný, kromě pátrací linie nabízí i několik
pak je vlastní autorčin pobyt ve městě. Přijíždí sem za vztahových příběhů a do děje zasazuje i zdejší auten-
ní její dcera, typická městská liberálka. Vyrazí spolu na tické postavy, např. starostu MUDr. Norberta Schultese,
výlet do Javořích hor. Jejich rozmluva (třeba o mnoho- jemuž po odchodu četníků a okresní správy před vál-
národnostních rodinných kořenech) může připomenout kou zůstal Broumov „na krku“ a jemuž pak Prusové
knihu Emila Hakla O rodičích a dětech. Po návratu se několikrát vyhrožovali smrtí, když město nevyhoví jejich
nad vínem „generačně“ pohádají (např. o smyslu mateř- požadavkům.
ství) a při vodce zase smíří. Smíření vrcholí zpěvem písně V románu čtenář narazí na několik anachronismů.
Podmoskovnyje večera. Inspektor Plischek cestou do Broumova objíždí roztodiv-
Obraz Broumova je v románu poněkud neutěšený (proč ná kamenná uskupení, byť cestou přes Pasa po Císařské
by taky neměl být?). V úvodu vypravěčka prochází silnici skály k vidění takřka nejsou. Autorka nešetři skal-
městem od nádraží ke klášteru a v podstatě zjišťuje, co ními scenériemi ani na Janovičkách, kde by člověk skálu
zde během téhle cesty zaniklo, nefunguje, nepremává. pohledal. K vykreslení atmosféry kraje je to v autorské
Nádhera kláštera ji osloví – přijde i vzpomínka na dáv- licenci pochopitelné. Zarazit může i to, když svědek
ný rodinný výlet, včetně Hvězdy a Broumovských stěn zmíněné hospodské rvačky líčí, že provokující karbaník
– ale zjišťuje také, že vedle dientzenhoferovské nádhery ošálit a přechytračit soka má jako sport. O tom, že slovo
je při pohledu od řeky stará odlupující se omítka a okna sport bylo v roce 1866 v Broumově známé a užívané, by
s vybitými skly … klášter tak příchozím ukazuje dvojí se dalo s úspěchem pochybovat. V příběhu si profesor
schizofrenní tvář. Roli hraje i klášterní zahrada (každá gymnázia vezme dceru svého bytného. V uvedené době
zahrada je vlastně rajská), zejména její historický dub. však všichni místní profesoři byli řádovými bratry; ne-
Při cestě na Janovičky je vypravěčka přímo zděšena mohli tedy bydlet v podnájmu a brát si tamní dcery.
nahlédnutím do kostela v Husově ulici a návštěvou pro-
dejny diakonie. Kryptoerotické setkání pak dcera prožije Některá místní jména uvádí autorka česky
na Zámečku na Janovičkách. Matka zase absolvuje podi- (Heřmánkovice), jiná v němčině (Johannesberg,
vuhodný zážitek na punkovém koncertu v klubu Eden. Starssenau, Merzdorf). Autor recenze se osobně nesrov-
nává s označením Liščí potok, který hraje v příběhu
Postmoderní literatuře je dovoleno mnohé, přeci jen se nemalou roli. Tomuhle toku takhle řekne málokdo. Nese
však patří upozornit, že Arnošt z Pardubic a Bohuslav tradiční název Voigtsbach, nářečně Veetspach. Mám za
Balbín nestudovali na zdejším gymnáziu, tehdy to byla jen to, že „Liščí potok“ vznikl zkomolením německého názvu
řádová škola. Problematická je i zmínka o tom, že z Otovic úředníky někdy v 60. či 70. letech 20. století. „Fuchsbach“
na hranice Češi vytrhali koleje kvůli Jaruzelského výji- je jen jeho přítok z lesa pod Rájem. V historickém příbě-
mečnému stavu; časově to zhruba odpovídá, skutečným hu, plném německých názvů, by se Voigtsbach určitě
důvodem však byl výhodný prodej oceli na Západ; ostat- vyjímal líp.
ně na druhé straně výběžku vlaky jezdily dál. Zamrzí,
že autorka v knize současné Broumovsko umísťuje do Když během září 1866 městem prošli poslední pruští vojá-
Sudet. Sympatická je obálka knihy, v níž zdejší čtenáři ci stahující se zpět domů, zbyla po nich zdupaná krajina,
bezpečně odhalí rytiny v lavicích klášterního kostela. hřbitov plný nových hrobů a úsloví používané s trpkým
Název Broumovské zajetí se může vztahovat k internaci úšklebkem: „Er frisst wie ein Preuße! [Žere jako Prus!]“
O tom, že to tak v Broumově bylo, svědčí i odborné člán-
kněží v roce 1950, k hádce matky s dcerou v literárním ky Ludmily Štěpánové ve sborníku Královéhradecko
domku, i třeba (snad ne?!) k nám, co tady žijeme. V Mf (2006) či Josefa Šrámka v Broumovských novinách
DNES 13. 12. 2025, příl. Orientace, s. 8, Lubomír Machala 7/2012.
napsal, že stručná charakteristika knihy může připo-
mínat anotaci jiného románu, který nedávno sklízel V příběhu knihy hrají roli módní botky ušité vídeňským
ocenění a obdiv od nemalé části odborné a laické ve- krejčím, Trpasličí díra ve skále pod klášterem (byť uměle
řejnosti [na mysli má zřejmě Tučkové Bílou Vodu]. Právě vyražená ve 20. století), chodby, které z ní (jen v romá-
těmto čtenářům doporučuji četbu Broumovského zajetí, nu) vedou, otisky dámských střevíčků na břehu potoka
aby si mohli uvědomit rozdíl mezi uměleckou literaturou a především několik párů zelených očí. Jeden patří koč-
a mainstreamovým produktem. Není co dodat. ce, pravidelné noční návštěvnici finančního inspektora,
Příběh zelenooké rusalky ty další několika místním dámám a především záhad-
né rusalce. Dopřejte si kousek dávného broumovského
V brněnském nakladatelství MOBA nedávno vyšel román tajemna…
historičky Marie Mackové Příběh zelenooké rusalky. Jan Meier

23