Page 22 - Chytrý zpravodaj - Brandýsko 04 2022

22 | MĚSTSKÉ LISTY Historie DuBeN
Ze starobylé černé

kroniky města vI. díl

Slíbil jsem vám, že nahlédneme do hospod, ale pod ruku mi při-
šli „loupežníci“. A tak se ke zlodějíčkům a pobertům ještě vrátí-
me. vždyť jich mám schováno za ta leta zájmu o historii města
mnoho. A mnohého jmenovat nemůžeme, protože jsem se o je-
ho skutcích zatím nedozvěděl. Záleží totiž na náhodě a opravdu
„černou kroniku“ cíleně nesbírám.
Že se kradlo vše, co se dalo ukrást, je Riedlovými z Prahy. Paní přišla o cen-
logické. Drůbeže zmizelo z dvorků nosti za 200 zlatých. A kradlo se i peří.
mnoho a nedělní oběd byl ihned pest- V sedm hodin ráno dne 6. 4. 1887
řejší o pečínku. Ale že zmizel pes, a ne se v obchodě nejmenovaného židov-
ladajaký podvraťák, nýbrž pes praž- ského obchodníka objevil zloděj
ského továrníka, to už bylo příliš. Douděra, který den předtím ukradl zření, spustila na něj stavidla své znač- při jejich vyprazdňování. Ale z pětice,
Stalo se to v červnu roku 1897, kdy se manželům Kopejskovým ze Dřís pytel né výmluvnosti, čehož se neznámý tak která se k nádraží vypravila, dva při
nejmenovaný továrník rozhodl trávit peří. Jako svou peřinu to chtěl Židovi ulekl, že vzal do zaječích. Misíková zpáteční cestě ukradli polena dřeva,
léto v Brandýse nad Labem a se svým prodat prý z velké nouze. A tak se do- však s velkým křikem za ním, a protože ležící nedaleko dělníků, kteří v lese
dvouletým velkým psem, slyšícím na mluvili a zlodějíček odešel s tím, co vzbouřila celou ulici, nepodařilo se zlo- štípali dříví. To samozřejmě neuniklo
jméno Kargo, chodíval na procházky vydělal. Vše mohlo dopadnou pro lou- ději utéci. Byl odveden na četnickou jejich pozornosti a Josef Boháč se dal
do staroboleslavské Houštky. Jednoho pežníčka dobře, kdyby se z okna čet- stanici, kde v něm byl zjištěn 24letý se svým synem do jejich pronásledo-
dne ale přes veškeré volání pes nepři- nické strážnice nekoukal ten den dělník Emanuel Černý z Černého vání. Nedohonili je, ale poznali. Vždyť
běhl. Hledali ho místní, hledali ho strážmistr a něco se mu na celé trans- Kostelce. Sám se doznal, že hodiny ve v té době bylo město maličké a lidi se
četníci, ale marně. Rozmrzelý pan to- akci nezdálo. Poslal proto četníka do škole ukradl, a byl dodán k soudu.“ navzájem znali.
várník se s rodinou vrátil do Prahy obchodu, ale ten se vrátil s vysvětle- Dne 19. 11. 1902 byl obchodník Z několika verzí této nešťastné udá-
a můžeme si jen domýšlet, komu asi ním, že je vše v pořádku a že není dů- Gustav Singer v noci probuzen ve losti je nejpravděpodobnější ta, že
velký pes s česnekovou nádivkou po- vod k zatčení chudáka, který z bídy svém bytě silným kýchnutím, které se František nejenže své vrstevníky po-
sloužil k doplnění jednotvárné stravy, právě přišel o peřinu. Ten den ozvalo pod jeho postelí. Vyskočil pro- znal, ale vynadal jim za krádež. Otec
když chudých lidí bylo víc než těch Douděra unikl, ale brzy nato přišel to z postele, ozbrojil se holí a posvítil se vrátil do lesa a chlapec mu za určitý
bohatých. Pes se asi zas tak dlouho dopis od starosty Dřís, kde se popiso- pod postel. Poté už jen vytáhl patnác- čas nesl v nůši oběd z domova. Na
nehledal a život ve městě se vrátil do vala loupež, a tak si pro něj přeci jen tiletého tuláka V. K. ze Lhoty. Ten se cestě byl ale partičkou zlodějíčků na-
zajetých kolejí. Ale on se za nějaký čas četníci došli. Pak už se vše odehrávalo pak přiznal četníkům, že už ve dne paden na Benátecké cestě, vedoucí
do Boleslavi vrátil. Jen se změnil. jako z grotesky. Výmluvy židovského vlezl na půdu domu a odtamtud se podél tehdejší císařské silnice. Byl ji-
Udivoval každého „kejklířskými roz- obchodníka, který si nic nepamatoval, vydal bos do bytu, aby nedělal hluk. mi sražen a bit klacky. I přes okamžitý
todivnými kousky“. Ihned padlo po- nic neznal a o ničem nevěděl, spolu se Chtěl ukrást klíče od obchodu a se- zásah, kdy mu přispěchala na pomoc
dezření na potulné divadelní společ- ztrátou paměti zloděje. Nakonec byl brat peníze. Byl samozřejmě předán svědkyně útoku a pomohla mu sundat
nosti, které v době poutí do Staré Žid rád, že sám nebyl souzen. soudu a s iniciálami jeho jména se ješ- nůši, aby se mohl bránit, došlo k opa-
Boleslavi pravidelně navštěvovaly A Douděra? Ten si prodej „své peři- tě setkáme v dalších případech. O mě- kovanému napadání postiženého tak
město. Mělo se všeobecně za to, že se ny“ odseděl v součtu tří měsíců těžké- síc později došlo ve Staré Boleslavi brutálním způsobem, že útok nepře-
„potulní kejklíři“ psa zmocnili, vycvi- ho žaláře. k pokusu o dvojnásobnou vraždu. žil. Jména dětí, které se staly v oka-
čili ho, aby jim vydělával peníze, ale A máme tu na zpestření jednu novi- A také v témž roce už k jedné došlo. mžiku spoluviníky vraždy, znám, ale
on jim utekl. Hlavní je, že to tentokrát novou inzerci. To, že hledám v matrikách nezná- neuveřejním je. Vždyť nejmladšímu
dobře dopadlo a pes se majiteli vrátil. Národní politika z 20. 8. 1891: mé a zapomenuté vojáky, se o mně z nich bylo pouhých devět let. Smrtící
Jestli se další léto vrátil do Brandýsa „Ona paní, jež byla několika svědky ví. Ví se i to, že když se mi něco ne- ránu zasadil dle vyjádření lékaře Dr.
na letní byt i pan továrník, je neprav- viděna, když zvedla v Brandýse proti zdá, jdu po tom tak dlouho, až se to Zítka patnáctiletý chlapec. Nejhorším
děpodobné. „Koruně“ zlaté dámské hodinky se ře- dozvím. To prostě k badatelské čin- zjištěním pro mne je dnes skutečnost,
tízkem, se vyzývá, aby tytéž ihned na nosti patří, že zapomenutá historie že dle tehdejšího vyjádření lesního
v Boleslavi zůstaneMe četnické stanici v Brandýse neb v adm. města najednou ožije a o něco bo- Eduarda Reinwartha byla cena ukra-
V srpnu roku 1900 okradli dragoun- t. l. na Václ. nám. č. 5 odevzdala, jinak hatší se uloží do šanonu pro ty, co dených polen pouhých čtrnáct haléřů.
ského rytmistra Artura Lazzatyho ne- se soudně zakročí.“ přijdou po nás. Kdysi mne zaujalo Za třicet haléřů byl černý žitný chléb.
známí pobertové a v listopadu téhož Zdalipak nám neznámá spěchala? příjmení staré paní s krásným jmé- I to je cena smrti.
roku se v noci vloupali opět někteří Chcete i chuťovky jak dělané do nem Růženka, která se starala ve Krásně upravená Hálkova ulice má
z těch neznámých do bytu krejčovské- scénáře pro Četnické humoresky? Staré Boleslavi po druhé světové vepsaný tento smutný příběh o sedm-
ho mistra Aloise Ledeckého. Ten bě- Národní politika z 13. 12. 1902: válce o perzekuovaného vládního náctiletém Františkovi, který se naro-
hem chvíle přišel o pánské stříbrné „Kradl ve škole vojáka a dle vyprávění „jako o vlast- dil 24. července 1884 v Křenku a byl
hodinky se zlatým řetězem, jeho žena K Františce Misíkové, která poslu- ního syna“. Možná vím proč. na staroboleslavském hřbitůvku po-
pak postrádala zlaté dámské hodinky huje na pokračovací škole v Brandýse hřben již 13. 1. 1902.
též s řetízkem. Dále pak chyběl zlatý nad Labem, přišel předevčírem nezná- vražda kvůli kusu dŘeva A smutných příběhů s mým vyprá-
náramek, prsten, a aby toho nebylo mý muž a nabízel jí ke koupi hodiny Stalo se to 10. ledna roku 1902, kdy se věním bude přibývat. Na vraždách
málo, v domě chyběly dvě velké peři- s hracím strojem. Posluhovačce se ho- vydalo několik mladíků ze Staré není nic hezkého, ale i ty sem musím
ny, k tomu šest polštářů a 550 korun diny zalíbily na první pohled a jala se je Boleslavi sbírat uhlí na vlakové nádra- přiložit. Vždyť oběti těchto činů nesmí
v hotovosti. Celková škoda byla spočí- prohlížeti s úmyslem, že je koupí. Jaké ží. Z nedostatku a bídy, která je nám být zapomenuty. Ničím se tito lidé
tána na 1036 korun. V prosinci 1897 však bylo její podivení, když shledala, pro tuto dobu známá, se nejedná o nic neprovinili a na mnohého z nich se
vnikli v noci do bytu Josefy Štěpánkové že jsou to hodiny, které ještě před chvílí výjimečného, že děti sbíraly po lesích ještě dlouho po jeho smrti v dobrém
potulní brusiči Antonín a Barbora oprašovala na zdi ve škole! Dopálena, klestí, že se dobývaly pracně pařezy vzpomínalo.
Helferovi z Janova a Jan s Barborou že ji zloděj mohl přivésti ještě do pode- a hledalo se uhlí vypadané z vagonů Petr Enc