Page 23 - Zpravodaj města září Benešov 2021

SPOLEČNOST SPOLEČNOST
22 23

bority popsal neskonale podrob- zorové salto a neúprosně koncen- pouze velmi vzdálenou předlohou pro
něji než Benešov, je však třeba troval moc do svých rukou. Nej- široce známý román Brama Stokera, s va-
konstatovat, že ačkoli se posel- prve tvořil lehká literární dílka lašským knížetem Vladem III. Draculou,
stvo v Táboře dočkalo pohostin- i hry, byl to zřejmě jediný známý zvaným Narážečem, dodnes vyznávaným
nosti nebývalé, Aeneas líčí město papež, který psal v mládí básně v Rumunsku. Skutečná míra krutovlády
sice květnatě a detailně, ale velmi a erotické spisy, jež jsou dodnes Vlada III., stojícího ‚na hradbě‘ křesťan-
kriticky až posměšně jako ka- vydávány. Pro zajímavost ještě ské Evropy, nám už asi zůstane skryta
cířské hnízdo. O Benešově píše v r. 1946 byl podle zážitku překla- legendami, ale vysvětleme aspoň to, proč
neskonale méně, ale přívětivěji, datele Polišenského jeho episto- byl nazýván Dracula. Jeho otec Vlad II.
jmenovitě uvádí, nakolik byl do- lární lechtivý román „O dvou vyrůstal totiž na dvoře Zikmunda Lu-
jat krásou i zkázou minoritského milencích“ v anglické knihovně cemburského, který obnovil činnost tzv.
chrámu (A. N. Vlasák 1874). pokládán za zhoubný pro nezle- Dračího řádu (křesťanského, rytířského,
Zemského sněmu se zúčast- tilou mládež. Byl to muž z masa se symbolem sv. Jiří) a právě tam Vlada
nili kromě Jiřího z Poděbrad a kostí, i s oněmi dvěma potom- uvedl.
představitelé obou stran českých ky, čímž se jistě od jiných papežů Pius II. ke konci pontifikátu na jednu
stavů a zástupci měst, pod obo- dané éry výrazně nelišil, naopak stranu vydal humánní bulu proti otroc-
jí i pod jednou, mj. i pánové ze se dá říci, že byl spíše střídmý. tví, ale na stranu druhou zavrhl Jiřího
Šternberka, jimž Benešov patřil. Formálně byl svatým otcem, ale z Poděbrad natolik, že doslova vyzval
Pro zjednodušení uveďme, že ti Ukázka z knihy „Lodi církve svaté“, au- světcem zjevně nebyl a patrně křesťanstvo „k vyříznutí českého vředu“
prořímští doufali spíše v Ladislava oproti tora Pavla Pučálky, vydáno Janem Arnol- se jím ani nikdy nestane, zato světovou ještě před protitureckým tažením. I se- Model středověkého Benešova (naleznete jej v nejstarší části Benešova Na Karlově,
Jiříkově husitské moci. Piccolomini byl tem z Dobroslavína v r. 1677, o postavách osobností byl zcela nepochybně. becennější mince má dvě strany, hřích se a to u torza minoritského kláštera a základní školy). Zdroj foto: Benešovský deník
Poděbradem přinejmenším zaujat, ne-li a chronologii křesťanské společnosti, hie- Byl to člověk, který vícekrát málem nevyhýbá nikomu.
okouzlen. Vycítil potenciál o 15 let mlad- rarchie a víry s položkou Pius II. – Picco- zahynul nebo kolem něj kráčela smrt Není na škodu více rozšířit pohled na „Lid v celém království je pijácký, obžerství uvádí, že při benešovském sněmu měl
šího vůdce země a věřil, že s ním i přes lomini. – zvítězil nad apokalyptickou dětskou Pia II. připomínkou Aenea, a to dalšími oddaný, pověrčivý a chtivý novot. Šlechta Aeneas „na radnici městské delší roz-
jeho heretické přesvědčení bude možno i morovou úmrtností, kdy z osmnácti citáty, abychom nezapomněli, že pochá- slávychtivá, válek zkušená, pohrdající ne- mlouvání s Jiřím Poděbradským, chtěje
nějak spolupracovat. sourozenců přežili tři, jako osmiletý bo- zejí od něho. On byl tím, kdo napsal, že bezpečím a ve slibu stojící, ačkoliv velice nachýliti ho ke straně římské, což se mu
Aeneas Silvius přednesl na benešov- Moc nejvyšší mu ovšem ukončením jeho joval o život po tvrdém útoku býka, v do- zatímco italští kněží mnohdy ani Nové- nesnadno utišiti její nenasytnost.“ však nepodařilo.“ Pokud to proběhlo tak-
ském sněmu svoji řeč v latině, kteroužto pozemského života znemožnila jak ambi- spělosti se dostal do ohrožení života při ho zákona nečetli, u Táborů bys ani ženy V otázce přesného datování benešov- to, můžeme oslavit i 570. výročí památ-
zaznamenal a později byla vydána, jenže ciózní plány na stmelení Evropy, tak kři- ztroskotání lodi na skotské misi, ba i sám nenašel, která by se ve Starém i Novém ského sněmu nepanuje naprostá shoda, ného jednání (pozdějšího) papeže s (poz-
jeho interpretace se v mnohém liší od žáckou výpravu, jakož i konečné odsou- onemocněl dýmějovým morem a opět zákoně nevyznala. Rčení bylo nesčíslně- zde vycházíme z dostupných skutečností, dějším) českým králem na benešovské
dochovaného překladu Prokopova, což zení českého krále Jiřího. přežil. krát parafrázováno, ale i podle studie Fr. že poslové římského krále nemohli být radnici.
se nevyhnulo kritice Františka Palacké- Tolik tedy náčrt kostry, dobového pro- Byl to jediný papež, který zazname- Šmahela k Historii české (1998) původně v létě 1451 v Benešově dříve než v neděli
ho (Fr. Brunclík 1903). Zdvořilostně začal středí a Aeneova životopisu, bohužel zde nal vlastní životopis, pod názvem Ko- vzešlo od Piccolominiho. 18. července večer, že na sněmu jednali 4 Igor Chromý
s úctou o slávě českého království s ak- není prostor pro patřičný výčet všech dů- mentáře. Ale byl to také jediný nejvyšší I při četbě jeho tvorby bude užitečné dny a že Piccolomini přednesl svoji pro-
centem na přínosy plné jednoty s Římem, ležitých okolností. Osoba Aenea Silvia pontifik, který sepsal české dějiny. „His- uvědomit si jím vyřčený výrok, že „ne- mluvu „Petivistis ex Caesare“ dne 22. čer- Soupis zdrojů a literatury naleznete
se Svatou říší římskou. Atmosféra byla Piccolominiho a Pia II. přirozeně nikdy toria Bohemica“ vznikla v r. 1457 a stala se lze věřit všemu, co je psáno“. K tomu lze vence 1451. Po 570 letech si tudíž připo- u internetové verze článku na webových
hustá, ve vzduchu se chvěla snad i alter- nemůže mít zejména v českých zemích ‚bestsellerem‘ vzdělanců, byť nejprve ruč- příhodně ocitovat Ottův slovník naučný, mínáme slavný letní den, kdy Pius II. jako stránkách https://1url.cz/FKFQN
nativa volby jiného krále, pokud by Frid- jednoznačné, natož vysloveně kladné ně opisovaným. Zásluhou Gutenbergova který líčí Aenea v době basilejského kon- jediný z papežů navštívil Benešov, a to Autor srdečně děkuje prof. Petru Ku-
rich Ladislava nevydal. Aeneas se pokusil hodnocení. zdokonalení knihtisku byla vytištěna už cilu nemilosrdně a trefně: „Nemaje sám v rámci zemského sněmu českých stavů bínovi a PhDr. Libuši Váňové za neoceni-
sněmovníky uchlácholit, když prý už po- Je bez pochyb, že se vypracoval na pro- roku 1475 a 12 let poté byla přeložena i do žádného určitého přesvědčení, nemusil ho ještě jako sienský biskup Aeneas Silvius telné odpovědi, rady a konzultace při pří-
čkali 12 let, ať ještě „něco málo“ počkají, slulou světovou postavu své doby, přesto- češtiny. Tohoto papeže poprávu exem- také zapírati.“ jménem panovníka římské říše, a díky pravě textu, dík náleží rovněž paní Jiřině
což vyvolalo negativní odezvu. I přesto, že to byl do značné míry self-made man, plárně zatracují především utrakvisté Tento článek by nebyl ani zdaleka uce- tomu ve svých spisech o městě jménem Kozlové za operativní výpomoc.
že poselstvo vlastně žádné podstatné jak bychom dnes mohli říci. Pragmatik, a jiní nekatolíci, přitom první úspěšnou lený, kdyby nepřipomněl jeden z věhlas- Beneschavia také napsal.
poselství nepřineslo, sněm byl nakonec jenž ve svém životě úspěšně sloužil doslo- českou verzi jeho české dějepravy přelo- ných popisů z Aeneovy Historie české, Dodejme, že historik Jakub Malý ve
uklidněn, s výsledkem nijakým. Na ne- va jako sluha dvou pánů nejen biskupům žil, upravil a vydal utrakvista Mikuláš Ko- tak nemilý a nelichotivý našemu národu: Vlastenském slovníku historickém (1877)
formální rovině v Benešově proběhl i di- a kardinálům, ale i vzdoropapeži, pravým náč z Hodíškova pod názvem „Kronyka
alog mezi Aeneasem a Jiříkem o pevněj- papežům a římskému panovníkovi, aby czeska“ brzy po zrodu 16. století. Oblíbe- ..........................................................................................................................................................................................INZERCE
ším spojení Čechů s římskou církví, který se sám posléze stal biskupem, kardiná- ná kniha doposud vyšla v nespočetných
tlumočil Prokop z Rabštejna. Aeneas měl lem a nakonec i biskupem římským – pa- vydáních a nejrůznějších překladech.
zato, že Jiří je motivován více touhou po pežem. Objektivně vzato Aeneovy hanlivé a od-
moci nežli husitskou vírou, a snažil se na Tento veleúspěšný kariérista byl v pra- mítavé vypravěčské popisy paradoxně na-
něj v tomto stylu působit. vém slova smyslu renesanční člověk, uče- pomohly vůbec známosti Čechů a husitů
Léta někdejšího respektu Aenease – nec, humanista, básník, řečník, diplomat, v západním světě.
Pia vůči Jiříkovi však skončila jednoznač- právník, pedagog, pracovitý spisovatel Aeneova bohatá tvorba, zvláště histo-
ně v r. 1462, kdy Pia II. navštívila česká a historiograf. Byl údajně vůbec prvním, riografická, zákonitě podlehla v pozděj-
delegace, deklarující sice poslušnost Jiří- kdo použil přídomek „europaeus“. Pů- ších dobách silné kritice. Jakkoli v tom
ho papeži, ale požadující potvrzení kom- sobil ze své pozice a moci na sjednocení nebyl jediný, s historií pracoval podle své-
paktát a uznání kališnického pražského Evropy, přestože jeho motivace spočívala ho a nemálo ji upravoval v zájmu svých
arcibiskupa Jana Rokycany. Pius II. poté ve snaze nastolit vládu Říma a v obhajobě cílů. Jeho barvitá líčení nabývají často
definitivně zrušil basilejská kompaktáta. křesťanství ohněm a mečem, tedy v plá- podob, které bychom se dnes nezdráhali
Další jednání probíhala i na české půdě, nu křížové výpravy, ačkoli v tom nakonec označit za bulvární, o to však byla a jsou
Jiříka se zastával i Fridrich III. Habsbur- příliš neuspěl. Přesto i proto se dá konsta- čtivější. I díky tomu si lze dnes dovolit
ský, císař římský. Ale marně, papež už tovat, že byl vlastně i prvním panevrop- v populárním článku o něm přiblížit se
chystal sankce a církevní tresty. Napjatá ským politikem, nebo jím aspoň toužil ‚čtenáři obecnému‘.
situace boje o autoritu se protahovala až být. Nuže, slovutný papež Pius II. se na-
do roku 1464, kdy Pius II. nazval Jiřího Během své dvouetapové životní pouti tolik upjal k ideji boje s osmanskou říší,
z Poděbrad kacířem a vyzval ho k dosta- byl zprvu nadšeným obhajovatelem moci že byl prý v dobrém vztahu se samotným
vení se k soudu před kurii do 180 dnů. koncilu, po zvolení papežem dokončil ná- Drákulou! Tedy s tím reálným, jenž byl