Page 34 - na prokliky

KULTURA KULTURA
34 35

včetně kostelíka a loretánské kaple. Kláš-
ter se nacházel mezi ulicemi Čs. armády
a Pod Mincovnou.
Kostel sv. Vojtěcha je cenná původně
pozdně románská jednolodní stavba ze
30. let 13. století. Kolem roku 1766 byl
kostel barokně upraven a následně něko-
likrát rekonstruován. Výjimečný je hlavní
oltář z roku 1485 (někde uváděno 1510).
Jedná se o skládací gotickou archu s cen-
nými malbami apoštolů, světců a Kris-
ta. Údajně pochází z kostela sv. Václava
v Praze na Zderaze. Jeho část je uložena
v Národní galerii v Praze. Zajímavostí
kostela je, že věž stojí mezi kněžištěm
a lodí. Údajně díky této architektonické
zajímavosti a krásnému gotickému oltá-
ři zde v roce 1983 natáčel režisér Miloš
Forman několik scén pro film Amadeus.
Kamenná socha sv. Jana Nepomuckého výšce 18 metrů nad zemí. Odtud se na- zámeček. Byla to jednoduchá dvoukřídlá
u kostela pochází z první poloviny 19. skytne pohled nejen na zvlněnou krajinu stavba s věžičkou a kaplí sv. Prokopa. Po
století. Původní fara byla zbořena v roce Povltaví, ale také Velký Blaník, vrcholky jeho smrti však statek často měnil ma-
1691, nová zřízena v roce 1725. Náměs- Brd i hlavní město Prahu, za dobré vi- jitele a opuštěné budovy se v roce 1990
tí bohužel protíná hlavní silnice a také ditelnosti i Říp a Ještěd. Na dalším roz- zřítily. Z budov zbyly jen ruiny. Z dalších
mnoho parkujících vozidel poněkud kazí cestníku můžeme odbočit k výklenkové původních staveb se pak zachovala pouze
příjemný dojem ze starobylého centra barokní kapli sv. Anny. Tato zajímavá hospodářská část, dnes přestavěná k byd-
města. Vydáme se Šenflukovou a poté drobná kaplička byla zhotovena ze žuly lení. Smutnými svědky konce této kdysi
Husovou ulicí k další zajímavé stavbě, pravděpodobně na přelomu 17. a 18. sto- výstavné památky je jen několik starých
kostelu Církve československé husitské. letí. Vrátíme se k zelené značce NS a po- stromů z dříve udržovaného zámeckého
Byl postaven ve funkcionalistickém stylu, kračujeme po ní. Pepř byl hlavním těžeb- parku. Po značce sejdeme k nádraží v Jí-
vysvěcen v roce 1936. Šenflukovou ulicí ním dolem v letech 1958-1968. Míjíme lovém, kde dnešní procházku zakončí-
lze dojít ke kapli sv. Václava nad prame- mohutné stavby bývalé úpravny dolu. Na me. Trasa měří necelých 10 km a vede po
nem. Byla vysvěcena v roce 1764. Při tom- dalším rozcestníku přejdeme na žlutou dobře značených a udržovaných cestách,
to prameni byly založeny Svatováclavské turistickou značku a po chvíli dojdeme pouze část cesty ke kapli sv. Václava nad
Lázně, které zcela zanikly v 2. polovině k vyhlídce „U dvou křížů“. Železné kříže pramenem vede po nepřehledné silnici.
19. století. A nedaleko leží hřbitov s kos- na žulových podstavcích stojí kousek pod Obsáhlejší článek s historickými podrob-
telem Božího těla z roku 1392. Založili ho rozcestím. O jejich obnovu se zasloužil nostmi, zajímavostmi, fotkami a mapkou venské vlajky zabývat. Ke stálým členům kajícího grafika Vojtěcha Preissiga, který Všechny bychom vás tedy velice
horníci a stál uprostřed osady. Jednolod- místní okrašlovací spolek. Jeho zásluhou trasy najdete na www.knihovna-benesov. tohoto odborného výboru patřil prof. dr. vytvořil řadu návrhů zcela evidentně in- rádi pozvali mezi dny 28. října až 31.
ní stavba, ze které je zachován původní je i nedávno vysazená alej s původními cz, rubrika Toulky. Gustav Friedrich, profesor pomocných spirovaných vlajkou americkou. prosince na návštěvu pobočky Mu-
gotický portál, byla v 80. letech 17. století odrůdami jabloní a hrušní. Pokračuje- věd historických na Karlově univerzitě, dr. Po zdlouhavých debatách se však uká- zea Podblanicka na Malém náměstí
barokně upravena. Bohužel část cesty ke me k nádraží po žluté značce a po chvíli Jiřina Kozlová Jan B. Novák, ředitel Archivu země Čes- zalo, že nejlepší návrh státní vlajky při- 74. Samozřejmě nás můžete navštívit
kapli a pak ke hřbitovu je bez chodníku přijdeme k vegetací zarostlé usedlosti. ké, dr. Ladislav Klicman, ředitel Archivu pravil již zmíněný Jaroslav Kursa. Ten také kdykoliv jindy a prohlédnout si
a vede po nepřehledné silnici. Vrátíme se Po pěšinách lze původně zámeckým par- Použité zdroje: ministerstva vnitra, dr. Václav Vojtíšek, totiž navrhoval, aby byla přijata bílo-čer- i naše stálé expozice. Až do 14. listo-
k zelené značce naučné stezky Jílovské kem dojít ke zřícenině zámečku Včel- • Kuča, Karel: Města a městečka v Če- koncipista městského archivu v Praze, vená varianta s modrým klínem při žerdi. padu máme rovněž zpřístupněny dvě
zlaté doly. Po chvíli dojdeme k rozhledně ní hrádek. Byl postaven na ostrohu nad chách na Moravě a ve Slezsku. Praha: a Jaroslav Kursa, kancelářský oficiál v Ar- Tato volba se nakonec ukázala jako ide- krátkodobé výstavy. Konkrétněji jde
Pepř na stejnojmenném kopci (449 m n. soutokem Chotouňského potoka se Sáza- Libri, 1996. chivu ministerstva vnitra. Jednání komi- ální. Znaková komise prohlásila modrý o výstavů obrazů předního českého
m). Na návrší vidíme pozůstatky po těž- vou. Ve středověku zde stával dvůr s tvrzí • Benešovsko a dolní Posázaví, turis- se se příležitostně zúčastňovali i někteří klín za jednu z nejstarších figur české he- krajináře Oty Bubeníčka a archeo-
bě zlata, jámy a haldy jsou z 50. a 60. let zvanou Hrádek střežící zlaté doly. V roce tická mapa. Edice Klubu českých tu- ministerští úředníci a umělci jako např. raldiky a rovněž jej bylo možné pokládat -výstavu s názvem „Pod povrchem“, je-
minulého století. Telekomunikační věž 1789 nechal krajský hejtman Karel Josef ristů. Praha, 2007. prof. František Kysela, prof. Vratislav H. za zkrácené vyznačení tří pahorků ve slo- jíž základ tvoří archeologické nálezy
je vysoká 30 metrů, po točitém schodišti z Bienenberku (v překladu „včelího hra- • www.muzeumjilove.cz Brunner a akad. sochař Josef Šejnost. venském znaku. Kursův návrh byl oficiál- Muzea Podblanicka za poslední tři
lze vystoupat na vyhlídkovou plošinu ve du“) postavit vedle zřícenin tvrze barokní Do diskuse se ale aktivně zapojovaly ně přijat za státní vlajku Československé roky. Pro další informace a aktuali-
také další osoby, např. zástupci Umělec- republiky dne 30. března 1920. ty sledujte naše webové stránky, in-
Nová vlajka a škola I. republiky kého sboru Památníku odboje jako kpt. Jak jsme již uvedli v úvodu, druhou část stagram a facebook.
František Kupka, kpt. Václav Špála nebo naší výstavy jsme pojali trochu odlišněji.
prof. O. Španiel. Ovšem ihned z počátku Brali jsme ohled zejména na nedávno za- Mgr. Adam Jasz, historik Muzea
Při příležitosti státního svátku a Dne Středočeského kraje nabídne Muzeum Podblanicka návštěvníkům výstavu na povrch vyvstala řada neshod a názo- hájený nový školní rok. Na naší muzejní Podblanicka
připomínající vznik a vývoj československé státní vlajky. Součástí výstavy bude i ukázka prvorepublikových rových střetů. Konzervativněji založení pobočce si tak budete moci prohlédnout
školních pomůcek pocházejících z Benešova a okolí. účastníci debat trvali na zachování stále vedle vlajek i různé předměty ze školního www.muzeumpodblanicka.cz
platné bílo-červené variantě. Další prosa- prostředí, které zaujmou nejen děti, ale
Dne 28. října 2021 uplyne již 103 let jsme rozdělili na dvě hlavní části. První pruhů – horní bílý a spodní červený. Ov- zovali spojit podobu naší vlajky s tradice- i dospělé. Připravili jsme vám k nahléd-
od vzniku samostatné Československé téma věnujeme státní československé šem tato podoba nebyla zcela ideální. mi husitskými či legionářskými. Objevo- nutí celou řadu školních potřeb, které
republiky. V souvislosti s tímto význam- vlajce a jejímu vzniku. Hrozil zde totiž vážný problém možnosti valy se tak návrhy s husitským kalichem, pocházejí převážně z období první Čes-
ným datem, na které již tradičně připa- Se vznikem Československé republiky záměny s vlajkou polskou. kotvou nebo českým lvem. Do diskuse koslovenské republiky. Některé však bu-
dá i Den Středočeského kraje, bychom v roce 1918 vyvstala na povrch jedna z dů- Celou záležitost tak bylo třeba vyřešit dokonce zasáhli i zahraniční krajané ze dou i staršího data. Za zmínku stojí také
vás proto velice rádi pozvali na návštěvu ležitých otázek. Šlo zejména o to, jaký co nejdříve. Proto vznikla již dne 31. pro- Spojených států, kteří měli značné (ze- funkční dřevěná koloběžka, která pochá-
naší pobočky na Malém náměstí. Právě znak a jakou vlajku bude nově vzniklý since 1918 z podnětu tehdejšího prezídia jména finanční) zásluhy na podpoře čes- zí z dvacátých let 20. století. I ta se na plá-
zde totiž proběhne mezi dny 28. října až stát používat. Až do roku 1920 se česko- ministerské rady tzv. znaková komise, kého a slovenského zahraničního odboje. nované výstavě objeví.
31. prosince výstavní připomenutí, které slovenská státní vlajka skládala ze dvou která se měla stanovením nové českoslo- Zde je třeba uvést především jméno vyni-