Page 17 - Chytrý Zpravodaj - Benátecko červenec 2021
P. 17

ZPravodajství / doPisy

       i tací, kteří zvolili lov na těžko. Na závodníky během závodu dohlíželo   také je, že byla napsána již roku 1539, ale kvůli přísné cenzuře a velkým
       několik rozhodčích, kteří ulovené ryby měřili a zapisovali do úlovko-  finančním nákladům (kronika je dosti obsáhlá) ji bylo možné plně vydat
       vých listů, následně ulovené ryby šetrně vraceli zpátky do vody.   až roku 1543. Kronika kromě textu obsahuje také cca 150 dřevořezů,
       V 11 hodin byly závody ukončeny, všechny výsledky sečteny a vyhod-  které se vztahují k jednotlivým textovým pasážím. Je na nich zobrazena
       noceny.  Největší ulovenou rybu, kapra 52 cm, se podařilo ulovit Jindro-  intronizace či pohřeb panovníka nebo se často jedná o neutrální přírod-
       vi Štěpánovi technikou na plavanou.                    ní motivy. Hájkova Kronika česká v benáteckém muzeu je v poměrně
       Umístění závodníků: 1. Jakub Troskovič (1 168 bodů), 2. Jindřich Štěpán   dobrém stavu, až na první a poslední složky, které jsou zčásti poškoze-
       (920 bodů), 3. Nela Palánová (548 bodů), 4. Jakub Olbrich (493 bodů),   né. Nejedná se však o původní tisk z roku 1541, ale o jeho reprint z roku
       5. Kája Palánová (464 bodů), 6. Karolína Bláhová (371 bodů), 7. Petr Olb-  1819.
       rich (265 bodů).                                       Kroniky se mohou vztahovat i k určité lokalitě či instituci. Mezi takové
       Všichni účastníci byli odměněni krásnými cenami, které se jim budou   patří kroniky městské, které se zabývají historií měst. V muzejní knihov-
       hodit v další rybářské kariéře. Během závodů se podařilo ulovit nespo-  ně se ve velmi dobrém stavu nachází kronika Jana Floriána Hammer-
       čet kaprů, línů, plotic, cejnů, perlínů a ouklejí. Doufáme, že se závodní-  schmidta z roku 1723. Kroniku autor sepsal k jubilejní oslavě tisíc let
       kům závody líbily a příští rok opět dorazí. Nakonec nesmíme zapome-  od založení města Prahy a nese zkráceně název Gloria Pragensis (Dějiny
       nout na poděkování všem, kteří se podíleli na organizaci a poklidném   pražské). Jan Florián Hammerschmidt žil mezi lety 1652–1735 a působil
       průběhu závodů.                                        jako duchovní, kněz a farář v týnském chrámu. Ačkoli to může být podle
                             Petrův Zdar, MO ČRS Benátky nad Jizerou  jména zavádějící, Jan Florián Hammerschmidt byl Čech a hrdě se k češ-
                                                              ství hlásil. Svá díla psal výhradně česky a latinsky, nikoliv německy, jak
                                                              tomu bylo v dané době zvykem. Historia Pragensis je psána latinským
                                                              jazykem. Na levé části předsádky kroniky umístěné v našem muzeu se
                                                              nachází věnování od pana Hanse, zaměstnance okresního úřadu, který
                                                              kroniku věnoval zdejšímu děkanovi v roce 1878.
                                                                                Kristýna Číhová, knihovnice Muzea Benátecka
                                                              Vysvětlivky:
                                                              Složka – vzniká po složení několika papírů (archů) k sobě. Tyto potištěné
                                                              složky se svázaly k sobě, a vznikl tak knižní blok.
                                                              Reprint – nové vydání knihy, ovšem v nezměněné podobě. S původním vy-
                                                              dáním se tedy shodují obsahem i formou.





          Vlevo: Stupně vítězů - zleva:  3. místo Nela Palánová, 1. místo Jakub
        Troskovič, 2. místo Jindřich Štěpán
         Vpravo: Radost z úlovku

                      Muzeum Benátecka
       Možná některé z vás překvapí, že Muzeum Benátecka disponuje i svou
       vlastní knihovnou. Tato knihovna však nefunguje jako běžné městské
       knihovny. Slouží především pro badatelské účely, a je tedy částečně pří-
       stupná i veřejnosti. Čtenář si však nemůže vzít knížku s sebou domů, ale
       může ji studovat pouze prezenčně v muzeu.
       Knihovna v sobě momentálně skrývá 11 545 zaevidovaných publika-
       cí, které nám pomáhají s odkrytím tajemství našich sbírek a souvisejí
       s mladoboleslavským regionem. Najdou se zde však i všeobecné pub-   Vlevo: Poničená titulní strana Kroniky české Václava Hájka z Libočan
       likace z mnoha různých oborů. Jednotlivé knihy se k nám dostaly buď     Vpravo: Stránka z Hájkovy Kroniky. Dřevořez zobrazující bitvu na Mo-
       darem, nebo koupí. Knihovna se pravidelně doplňuje o novou literatu-  ravském poli mezi Rudolfem Habsburským a Přemyslem Otakarem II.
       ru a periodika. Dříve se muzea prezentovala jako vlastivědná a plnila
       funkci studijních středisek, z tohoto důvodu se začaly budovat v mu-
       zeích rozsáhlé knihovny plné odborné literatury a literatury zaměřující
       se na daný region.
       V muzejních knihovnách se nacházejí knihy sbírkové nebo studijní po-
       vahy. Mezi knihy studijní povahy patří například publikace o  vedení
       knihovny, různé odborné publikace, časopisy, encyklopedie a slovníky.
       Naše muzejní knihovna vlastní také díla z  rozličných vědních oborů,
       jako je zoologie, botanika, mineralogie, archeologie, historie, dějiny
       umění aj. Tyto publikace nemusejí přímo souviset s naším regionem,
       ale jsou základem pro zpracování našich sbírek. Mezi knihy sbírkové po-
       vahy patří knihy, které mají buď určitou hodnotu pro muzeum, anebo
       patří mezi staré tisky. Tyto knihy se nepůjčují jako běžné studijní kni-
       hy, jelikož se s nimi musí zacházet opatrně, aby se uchovaly co nejdéle
       a v tom nejlepším stavu.                                 Vlevo: Kronika Dějiny pražské od Jana Floriána Hammerschmidta (1723)
       V naší knihovně se nacházejí i některé staré tisky. Jedná se například     Vpravo: Věnování nalezeno v muzejní kronice Jana Floriána Hammer-
       o kroniky, které jsou svým obsahem považovány za jedny z nejdůleži-  schmidta
       tějších pramenů pro poznání naší historie. Kroniky jsou psány chrono-
       logicky a dělí se podle obsahu. Existují světové kroniky, které popisují                                     Fotografie na této dvoustraně: Městská knihovna, Stanislav Havlín, Muzeum Benátecka
       historii lidstva od stvoření světa po autorovu současnost. Nejčastějším      Dopisy
       typem kronik jsou kroniky národní vyprávějící dějiny určitého národa.
       Na našem území je nejznámější kronikou tohoto typu Kronika Kosmo-          vzpomínka
       va. V muzejní knihovně se ovšem nachází další velmi známá národní   Dne 22. 7. 2021 uplyne rok od úmrtí naší milované
       kronika, a to Kronika česká od Václava Hájka z Libočan z roku 1541. Kro-  maminky, babičky a prababičky, paní
       nika pojednává o historii Čech od příchodu Čechů na naše území až
       po rok 1526, kdy byl korunován Ferdinand I. Habsburský. Ačkoliv Háj-      Jarmily Weissové.
       kova kronika obsahuje několik nepřesností, stala se díky svému zpra-  Stále se smutkem vzpomínají dcery Jarmila a Dana s rodinami.
       cování inspirací a vzorem pro další kronikářská díla. Zajímavostí kroniky   Kdo jste ji znali, vzpomeňte si na ni s námi.

 16  17   12. července 2021
   12   13   14   15   16   17   18   19   20   21   22