Page 8 - Chytrý zpravodaj - Bakovsko 04 2022
P. 8
borovička, vzrostlá jen asi do západu slunce bez výži- ustoupili o několik kroků. la, že nám navždycky zůstá- ných brambor z hrnce upro-
tři metry. A přesně v tu sa- vy svého stromu navždy Oba zvědavě vyčkávali, co vá moc vděčná a ráda by střed. Už jsme nedokázali
mou chvíli, kdy stromek pa- z tohoto světa rozplyne. Ta- se bude dít dál. Já jsem na oplátku potěšila zase čekat ani o minutu déle. Vy-
dl k zemi a jeho poslední kový úděl čeká každou pří- ve sněhu botou vyhloubil ona nás. Jak prý z našeho skládali jsme na zápraží do-
sten udusil vysoký sníh, se rodní bytost, která zůstane dolík a do zmrzlé půdy vyprávění pochopila, muž, mu celý stračí poklad, všich-
celým lesem začala nést sama dřív, než stačí dosta- jsem pak prstem vyškrábnul který její předchozí boro- ni jsme naráz na dveře
melodie mého jména. Ně- tečně dozrát. Na lítost nám mělký důlek. Vložil jsem vičku pokácel je chudým zabouchali a každý z nás
kdo ze skřítků ji zahrál nezbýval čas! Bylo potřeba do něj semeno šišky, vše otcem pěti dětí a chtěl své rychle otočil mizejícím
na stromovou kůru proto, rychle nalézt co nejlepší ře- jsem zemí zase zakryl děti uchránit před mrznu- kroužkem na svém prstě,
aby mě přivolal. Veliká síla šení. Chvíli jsme s Rozumí- a na chvilku jsem zavřel oči tím. A proto se i ona roz- abychom se pro lidský svět
toho zvuku, který vy lidé rem tiše dumali, co by se pro lepší soustředění. Pak hodla nešťastné rodině po- stali neviditelní. Poté, když
slyšet nemůžete, mě doká- dalo pro záchranu života už stačilo si oči jen prom- moci. Prozradila nám, že se dveře chaloupky otevře-
zala vytrhnout ze slastného malinké víly podniknout, nout a v ten ráz se z nich nedaleko odsud je v koruně ly, odehrálo se před našima
spánku. Ano, ano! Místo když v tom mi do hlavy při- začaly valit proudy čarov- starého dubu opuštěné stra- očima něco skutečně nád-
bedlivé ochrany svěřeného šel nápad! Jak jsem při tom ných slz, které dopadaly čí hnízdo, do kterého si herného. Všichni, otec i dě-
stanoviště, jsem zase spo- dumání hleděl na borovico- na místo s vloženým semín- straka nanosila pěkných pár ti, zkameněli na prahu sa-
kojeně spal. Sotva jsem pro- vé šišky ležící poházené kem. Netrvalo dlouho třpytivých penízků. Kdo prý mým úžasem a zůstali stát
citl a zaposlouchal se ve sněhu kolem poražené- a z hlíny se něco začalo už teď ví, kde přesně se jí téměř bez dechu. Ale jen co
do melodie, naráz mě to ho stromu, napadlo mě bá- klubat. Nejprve zem nad- podařilo takový poklad se z prvotního šoku trochu
přeneslo i k samotnému ječné řešení. Vzpomínáte si zvedl jen maličký kousek ukrást? A protože už není oklepali, začali se vzájemně
místu volání. Tam, upro- ještě, jakou mám osobní budoucí sazeničky a ta se, komu jej vrátit, můžeme st- objímat a vesele jásat. Ko-
střed zasněženého lesa, stál kouzelnou schopnost? Při- díky síle kouzla, měla hne- račím lupem ulehčit život nečně se štěstí usmálo také
skřítek Rozumír a objímal pomenu vám to! Dokáži to- dle čile k světu. To, co jindy usouženému otci. To bylo na ně a od teď bude bída už
kolem ramen maličkou stro- tiž, a to úplně naráz, spustit přírodě trvá celý dlouhý radosti! Malinká víla nám navždy z jejich života pryč!
movou vílu. Ta usedavě proudy svých slz nejenom rok, proběhlo tentokrát ještě ukázala směr a my už Tentokrát jsem neplakal je-
plakala a svojí bolestí staže- k pláči! Vytvořím z nich ja- v pouhé minutě. Po další jsme dál na nic nečekali. nom já! Všechny nás hlubo-
nou tvář odvracela od mís- kési malé potůčky, které chvilce už na mě víla volala, Strom jsme snadno našli, ce dojala ta mocná chvíle
ta, kde ve sněhu ležela po- podle potřeby uhasí, co ho- že takhle jí to stačí a že je Rozumír vylezl po jeho vět- naplněná čistou radostí
ražená borovička, její ří nebo zachrání cokoli nový stromeček svou veli- vích až ke stračímu hnízdu a láskou. A myslím, že i ten
stromový přítel a jediný do- před smrtí uschnutím. kostí přesně akorát. Všichni a nastrkal si do kapes nejzarytější nevěřící Tomáš
mov. Oba mi beze slov vylí- Avšak! Existuje ještě další jsme se zaradovali! Víla všechno, co v něm našel. by tehdy musel uznat, že zá-
čili celou událost a já jsem a naprosto speciální mož- k mladému stromku při- Panečku! To vám byl po- zraky se na světě stále dějí
se zase jednou cítil hodně nost, jak mohou moje slzy stoupila a prsty se začala klad! Několik zlatých duká- a tohle byl prostě jen jeden
provinile. Kdybych nespal, pomáhat! Od nejvyšší rady střídavě dotýkat jeho kmín- tů a pár stříbrných penízků. z nich! A to jsem vám chtěl
mohl jsem pokácení stromu Gnómů jsem dostal svolení, ku a větví. Každý z doteků Rozeběhli jsme se s tím dneska zase trošinku připo-
třeba nějakým vhodným použít je ještě k jednomu zanechával na borovici svě- zpátky do vesnice a chvěli menout.
kouzlem zabránit. Na dru- nesmírně mocnému kouzlu. telné jiskřičky, které po- se samou nedočkavostí
hou stranu, smutný osud Tak mocnému, že smí být stupně bledly, až vyhasly z představy, jak chudá rodi- No, a teď už mi opravdu
chudé rodiny z Podhradí použito jen jedenkrát za pa- docela. Takhle se totiž na nalezne na svém prahu nezbývá nic jiného než za-
jsme znali všichni a chápali desát let. Po něm totiž do- všechny stromové víly pro- takový dárek. Cestou jsme zvonit na čarovný zvonec,
jsme, že nešťastný otec káže vláha z mých slz zno- pojují se svým novým do- se zastavili pro skřítka Ro- protože vyprávěnky je pro-
svým dětem musel nějaké vu vdechnout život nebo movem a navazují tak se zetku, který bydlel nedale- tentokrát už úplný konec.
dřevo k topení sehnat. uspíšit růst čehokoli, v čem stromem svá životní přátel- ko a také on si o hodné dě-
Na malou chvíli mě pře- přebývá alespoň malá jiskra ství. S nadšením jsme tomu ti bez maminky dělal často Bájo v příštím Bakovsku!
mohla lítost a rozplakal nějakého počátku. Skřítek s Rozumírem přihlíželi. velké starosti. A pak, když To vám bude vyprávět zase
jsem se nad vším a všemi. Rozumír si přečetl všechno, Všechno se zdálo být zase už jsme stáli u chaloupky, skřítek Křapouch.
Se mnou ronila slzy i ne- co se mi honilo hlavou v nejlepším pořádku, chys- jsme všichni nahlédli okén-
šťastná víla, která nejenom, a začal se radostně usmívat. tali jsme se rozloučit a vy- kem dovnitř. Celá rodina Váš Plaček
že ztratila svůj domov, ale Sebral ze země jednu boro- dat se pak každý ke svému seděla za stolem, choulila
protože byla ještě hodně vou šišku, podal mi ji a se domovu. Víla nás však za- se do svých děravých svrch- ZA TIC ZVÍŘETICE
maličká, hrozilo jí, že se stromovou vílou ode mě stavila zdvižením ruky. Řek- níků a dělila se o pár vaře- EVA KOSAŘOVÁ
Jubilejní nový ročník Tajemství trezoru odstartoval
Milí přátelé Zvířetic, Ve znamení magické, zlatě putování za pokladem prová- Čeká Vás také poprvé velký Dorazit můžete kdykoli v ot-
oranžové barvy můžete po- zí tentokrát řada změn a ino- okruh oběma cestami k naší vírací všední dny i o víkendu
s radostí oznamujeme, že 19. kořit opět novou hledací vý- vací. památce. až do konce října.
března jsme odstartovali již zvu a odnést si s dětmi ze
pátý, jubilejní ročník legen- zvířetického trezoru krásné Cesta za tajným kódem je Samotné hledání je výzvou, Těšíme se na Vás!
dární tajemné zvířetické hle- poklady. poprvé zakódována do sku- neboť po roce je – jak bý-
dačky o poklad hraběnky tečných detailů zříceniny, le- vá tradicí – hledačka opět TÝM TIC ZVÍŘETICE
Eleonory. A protože hraběnka Eleono- gendární tajemné znaky však o kousek těžší. & VOJTĚCH DVOŘÁK, AUTOR HRY
ra nešetřila invencí a nápady, vstoupí do hry na konci hry.
8 | Bakovsko | 4/2022