Page 8 - Chytrý zpravodaj - Bakovsko 04 2022
P. 8

borovička,  vzrostlá  jen  asi  do západu slunce bez výži-  ustoupili  o  několik  kroků.  la, že nám navždycky zůstá-  ných brambor z hrnce upro-
       tři metry. A přesně v tu sa-  vy  svého  stromu  navždy  Oba zvědavě vyčkávali, co  vá  moc  vděčná  a  ráda  by  střed.  Už  jsme  nedokázali
       mou chvíli, kdy stromek pa-  z tohoto světa rozplyne. Ta-  se  bude  dít  dál.  Já  jsem  na  oplátku  potěšila  zase  čekat ani o minutu déle. Vy-
       dl  k  zemi  a  jeho  poslední  kový úděl čeká každou pří-  ve  sněhu  botou  vyhloubil  ona nás. Jak prý z  našeho  skládali jsme na zápraží do-
       sten udusil vysoký sníh, se  rodní bytost, která zůstane  dolík  a  do  zmrzlé  půdy  vyprávění  pochopila,  muž,  mu celý stračí poklad, všich-
       celým  lesem  začala  nést  sama dřív, než stačí dosta-  jsem pak prstem vyškrábnul  který  její  předchozí  boro-  ni  jsme  naráz  na  dveře
       melodie  mého  jména.  Ně-  tečně dozrát. Na lítost nám  mělký  důlek.  Vložil  jsem  vičku  pokácel  je  chudým  zabouchali  a  každý  z  nás
       kdo  ze  skřítků  ji  zahrál  nezbýval čas! Bylo potřeba  do  něj  semeno  šišky,  vše  otcem pěti dětí a chtěl své  rychle   otočil   mizejícím
       na  stromovou  kůru  proto,  rychle nalézt co nejlepší ře-  jsem  zemí  zase  zakryl  děti  uchránit  před  mrznu-  kroužkem  na  svém  prstě,
       aby mě přivolal. Veliká síla  šení. Chvíli jsme s Rozumí-  a na chvilku jsem zavřel oči  tím. A  proto se i  ona roz-  abychom se pro lidský svět
       toho  zvuku,  který  vy  lidé  rem  tiše  dumali,  co  by  se  pro  lepší  soustředění.  Pak  hodla nešťastné rodině po-  stali  neviditelní.  Poté,  když
       slyšet nemůžete, mě doká-  dalo  pro  záchranu  života  už stačilo si oči jen prom-  moci.  Prozradila  nám,  že  se dveře chaloupky otevře-
       zala vytrhnout ze slastného  malinké  víly  podniknout,  nout a v ten ráz se z  nich  nedaleko odsud je v koruně  ly, odehrálo se před našima
       spánku.  Ano,  ano!  Místo  když v tom mi do hlavy při-  začaly  valit  proudy  čarov-  starého dubu opuštěné stra-  očima  něco  skutečně  nád-
       bedlivé ochrany svěřeného  šel nápad! Jak jsem při tom  ných  slz,  které  dopadaly  čí  hnízdo,  do  kterého  si  herného. Všichni, otec i dě-
       stanoviště,  jsem  zase  spo-  dumání hleděl na borovico-  na místo s vloženým semín-  straka nanosila pěkných pár  ti,  zkameněli  na  prahu  sa-
       kojeně spal. Sotva jsem pro-  vé  šišky  ležící  poházené  kem.   Netrvalo   dlouho  třpytivých penízků. Kdo prý  mým  úžasem  a  zůstali  stát
       citl  a  zaposlouchal  se  ve sněhu kolem poražené-  a  z  hlíny  se  něco  začalo  už teď ví, kde přesně se jí  téměř bez dechu. Ale jen co
       do  melodie,  naráz  mě  to  ho stromu, napadlo mě bá-  klubat.  Nejprve  zem  nad-  podařilo  takový  poklad  se z prvotního šoku trochu
       přeneslo  i  k  samotnému  ječné řešení. Vzpomínáte si  zvedl  jen  maličký  kousek  ukrást?  A  protože  už  není  oklepali, začali se vzájemně
       místu  volání.  Tam,  upro-  ještě,  jakou  mám  osobní  budoucí sazeničky a  ta se,  komu jej vrátit, můžeme st-  objímat  a  vesele  jásat.  Ko-
       střed zasněženého lesa, stál  kouzelnou  schopnost?  Při-  díky síle kouzla, měla hne-  račím  lupem  ulehčit  život  nečně se štěstí usmálo také
       skřítek  Rozumír  a  objímal  pomenu vám to! Dokáži to-  dle čile k světu. To, co jindy  usouženému  otci.  To  bylo  na ně a od teď bude bída už
       kolem ramen maličkou stro-  tiž, a to úplně naráz, spustit  přírodě  trvá  celý  dlouhý  radosti!  Malinká  víla  nám  navždy z jejich života pryč!
       movou  vílu.  Ta  usedavě  proudy  svých  slz  nejenom  rok,  proběhlo  tentokrát  ještě ukázala směr a my už  Tentokrát  jsem  neplakal  je-
       plakala a svojí bolestí staže-  k pláči! Vytvořím z nich ja-  v  pouhé  minutě.  Po  další  jsme  dál  na  nic  nečekali.  nom já! Všechny nás hlubo-
       nou tvář odvracela od mís-  kési  malé  potůčky,  které  chvilce už na mě víla volala,  Strom  jsme  snadno  našli,  ce  dojala  ta  mocná  chvíle
       ta, kde ve sněhu ležela po-  podle potřeby uhasí, co ho-  že takhle jí to stačí a že je  Rozumír vylezl po jeho vět-  naplněná  čistou  radostí
       ražená   borovička,   její  ří  nebo  zachrání  cokoli  nový  stromeček  svou  veli-  vích až ke stračímu hnízdu  a láskou. A myslím, že i ten
       stromový přítel a jediný do-  před   smrtí   uschnutím.  kostí přesně akorát. Všichni  a  nastrkal  si  do  kapes  nejzarytější  nevěřící  Tomáš
       mov. Oba mi beze slov vylí-  Avšak!  Existuje  ještě  další  jsme  se  zaradovali!  Víla  všechno,  co  v  něm  našel.  by tehdy musel uznat, že zá-
       čili celou událost a já jsem  a  naprosto  speciální  mož-  k  mladému  stromku  při-  Panečku!  To  vám  byl  po-  zraky se na světě stále dějí
       se  zase  jednou  cítil  hodně  nost, jak mohou moje slzy  stoupila  a  prsty  se  začala  klad! Několik zlatých duká-  a tohle byl prostě jen jeden
       provinile.  Kdybych  nespal,  pomáhat! Od  nejvyšší rady  střídavě dotýkat jeho kmín-  tů a pár stříbrných penízků.  z nich! A to jsem vám chtěl
       mohl jsem pokácení stromu  Gnómů jsem dostal svolení,  ku a větví. Každý z doteků  Rozeběhli  jsme  se  s  tím  dneska zase trošinku připo-
       třeba  nějakým  vhodným  použít  je  ještě  k  jednomu  zanechával na borovici svě-  zpátky do vesnice a chvěli  menout.
       kouzlem  zabránit.  Na  dru-  nesmírně mocnému kouzlu.  telné  jiskřičky,  které  po-  se  samou  nedočkavostí
       hou  stranu,  smutný  osud  Tak  mocnému,  že  smí  být  stupně  bledly,  až  vyhasly  z představy, jak chudá rodi-  No,  a  teď  už  mi  opravdu
       chudé  rodiny  z  Podhradí  použito jen jedenkrát za pa-  docela.  Takhle  se  totiž  na nalezne na  svém prahu  nezbývá nic jiného než za-
       jsme znali všichni a chápali  desát let. Po něm totiž do-  všechny stromové víly pro-  takový  dárek.  Cestou  jsme  zvonit na  čarovný zvonec,
       jsme,  že  nešťastný  otec  káže vláha z mých slz zno-  pojují  se  svým  novým  do-  se zastavili pro skřítka Ro-  protože vyprávěnky je pro-
       svým  dětem  musel  nějaké  vu  vdechnout  život  nebo  movem  a  navazují  tak  se  zetku, který bydlel nedale-  tentokrát už úplný konec.
       dřevo  k  topení  sehnat.  uspíšit růst čehokoli, v čem  stromem svá životní přátel-  ko a také on si o hodné dě-
       Na  malou  chvíli  mě  pře-  přebývá alespoň malá jiskra  ství. S nadšením jsme tomu  ti bez maminky dělal často  Bájo  v  příštím  Bakovsku!
       mohla  lítost  a  rozplakal  nějakého  počátku.  Skřítek  s  Rozumírem  přihlíželi.  velké starosti. A pak, když  To vám bude vyprávět zase
       jsem se nad vším a  všemi.  Rozumír si přečetl všechno,  Všechno se zdálo být zase  už  jsme  stáli  u  chaloupky,  skřítek Křapouch.
       Se  mnou  ronila  slzy  i  ne-  co  se  mi  honilo  hlavou  v nejlepším pořádku, chys-  jsme všichni nahlédli okén-
       šťastná víla, která nejenom,  a začal se radostně usmívat.  tali jsme se rozloučit a  vy-  kem  dovnitř.  Celá  rodina  Váš Plaček
       že  ztratila  svůj  domov,  ale  Sebral ze země jednu boro-  dat se pak každý ke svému  seděla  za  stolem,  choulila
       protože  byla  ještě  hodně  vou šišku, podal mi ji a se  domovu. Víla nás však za-  se do svých děravých svrch-  ZA TIC ZVÍŘETICE
       maličká,  hrozilo  jí,  že  se  stromovou  vílou  ode  mě  stavila zdvižením ruky. Řek-  níků a dělila se o pár vaře-  EVA KOSAŘOVÁ


           Jubilejní nový ročník Tajemství trezoru odstartoval



       Milí přátelé Zvířetic,  Ve  znamení  magické,  zlatě  putování za pokladem prová-  Čeká Vás také poprvé velký  Dorazit můžete kdykoli v ot-
                             oranžové  barvy  můžete  po-  zí tentokrát řada změn a ino-  okruh oběma cestami k naší  vírací všední dny i o víkendu
       s radostí oznamujeme, že 19.  kořit opět novou hledací vý-  vací.  památce.             až do konce října.
       března  jsme  odstartovali  již  zvu  a  odnést  si  s  dětmi  ze
       pátý,  jubilejní  ročník  legen-  zvířetického  trezoru  krásné  Cesta  za  tajným  kódem  je  Samotné  hledání  je  výzvou,  Těšíme se na Vás!
       dární tajemné zvířetické hle-  poklady.     poprvé zakódována do sku-  neboť  po  roce  je  –  jak  bý-
       dačky  o  poklad  hraběnky                  tečných detailů zříceniny, le-  vá  tradicí  –  hledačka  opět   TÝM TIC ZVÍŘETICE
       Eleonory.             A protože hraběnka Eleono-  gendární tajemné znaky však  o kousek těžší.  & VOJTĚCH DVOŘÁK, AUTOR HRY
                             ra nešetřila invencí a nápady,  vstoupí do hry na konci hry.



                                                   8 | Bakovsko | 4/2022
   3   4   5   6   7   8   9   10   11   12   13