Page 10 - Chytrý zpravodaj - Bakovsko 06/2022

ně vinou směrem doprava, to uviděl! Na břehu černé podobný ropuše, který žije mů i keřů. Rusalka už dáv- za pomoc a on, zrovna tak
do kopečka. Tam jsem pro vody klečela rusalka, s hla- v mokřinách a zelenou kůži no přestala naříkat a snažila rychle jak se objevil, i zmi-
tentokrát nezamířil. Odbočil vou v dlaních zoufale na- má popraskanou jako stro- se ze všech sil přiložit i svo- zel. Všechno bylo zase v do-
jsem vlevo, na cestu vedou- říkala a malý kousek od ní movou kůru. Všiml jsem si, je ruce k dílu. Celé nám to konalém pořádku a na svém
cí okolo staré lípy až k za- se vršila ohromná hromada že zpovzdálí nás pozoruje dalo pořádně zabrat, ale na- místě. Napětí zmizelo a kaž-
rostlé černé tůni. Od ní je to odpadků. Ach jo! Totiž! Víte, i vodnický mužíček. Co teď? konec jsme to společnými si- dý začal tiše odcházet tam,
k samotné řece Jizeře už jen někteří z vás lidí se nauči- Celý břeh tůně byl plný ne- lami dokázali. Tůňka zůstala kde si předtím spokojeně
co bys kamenem dohodil li zbavovat svého nepořád- pořádku a na hladině vody zase krásně čistá a všechny pobýval. Rusalka mi zamá-
a blízkost vody je zřetelně ku právě takovým způso- se vznášela spousta nečistot. odpadky se vršily na jedné vala a vklouzla s lehoučkým
cítit i ve vzduchu. Bývá tu bem a volí si k tomu vždy Vidět v takovém stavu ne- hromadě. Přišel čas zavolat žbluňknutím do své černé tů-
šero i ve dnech plných slun- tu nejjednodušší cestu. Taj- vinnou přírodu skoro boda- ohniváka! Sebral jsem ze ze- ně. Nastal čas, abych se ta-
ce a také proto jsem si to- ně, tak, aby je při tom nikdo lo do srdce. Přece to tak ne- mě dva silnější klacíky a za- ké já vydal ke svému domo-
to místo nazval: půlnočním neviděl, zajedou na opuš- můžeme nechat! A jak už to čal jsem s jedním do dru- vu. Nepochyboval jsem, že
královstvím. Právě tady a už těné místo v lese a odho- tak u nás skřítků bývá, do- hého vyťukávat kouzelnou po tak dobře vykonané práci
odedávna, žilo a shromaž- dí tam vše, co už nepotře- stal jsem nápad! Zavoláme abecedu, která dokáže ohni- se mi spát bude přímo slad-
ďovalo se víc prastarých tvo- bují. Jak moc se ti chudáci si na pomoc ohniváka, kte- vého mužíka okamžitě přivo- ce. A to já rád! Tuze rád!
rů než kdekoli jinde široko mýlí! Vůbec totiž netuší, že rý žije na nedalekém kopci lat. Vyťukával jsem a při tom
daleko. Svým spěšným kro- je při jejich nekalých prakti- Baba. Víte, že ze všech by- mě všichni zpovzdálí zvěda- Všechno nám pro tento-
kem jsem vzbudil zvědavost kách pozorují skrytě přírod- tostí dokáže přivolat ohnivé- vě sledovali. A podařilo se! krát dobře dopadlo! A ne-
u některých z přírodních ní bytosti a ve chvíli, kdy už ho mužíčka pouze skřítek? V dálce mezi stromy začala jen to! Tady krásně vidíte,
bytostí a ty mě proto zača- chtějí od své lotroviny utéct, Nikdy totiž neposlechne vo- prosvítat pohybující se záře, že tma nemusí být vždyc-
ly zpovzdálí následovat. Ko- přehodí jim přes hlavu čer- lání nikoho jiného. Doufal která se rychle přibližovala ky jen hrozivým nepřítelem.
lem nás se ozývalo víc a víc né závojíčky-pavučinky, kte- jsem, že se právě teď bude stále víc a víc, až stála přede Kdo má dobré úmysly a srd-
ponurých zvuků podbarve- rým říkají oplátky. Ty pak nacházet v dobré ohnivé sí- mnou v celé své ohnivé kráse ce na správném místě, ten je
ných žabím kvákáním. Když takovému člověku přivedou le, protože i tihle mužíčkové i síle. Musel jsem poodstou- i v temnotě v naprostém bez-
v tom se ten hrozivý výkřik do jeho života trest, odpla- mají svoje chvíle odpočinku. pit o několik kroků, protože pečí a nemusí se nikdy niče-
ozval znovu a tentokrát už tu, za jeho špatné chování V nich skoro úplně vyhasnou žár ohniváka byl nesmírný. ho bát. To vám povídám, ja-
ze samé blízkosti. Přicházel vůči přírodě. Tentokrát jsem a zachovají si v sobě jen jed- Požádal jsem ho o pomoc ko že se Veselka jmenuji!
jistojistě směrem od rozlo- při pohledu na tu spoušť vů- nu malinkou jiskřičku, kte- jménem nás všech. Přikývl
žité staré vrby, která rostla bec nepochyboval, že za to- rou mohou snadno kdyko- a přistoupil k hromadě od- Mějte se všichni fanfárově!
u tůně. Přidal jsem ještě víc hle nadělení si někdo sebou li znovu rozdmýchat. Snad padků. Pak vyplivl směrem V příštím Bakovsku se mů-
do kroku a rázem zbývalo domů odnesl pěkných pár tedy budeme mít pro tento- k ní z úst malý plamínek, žete těšit na další, už před-
už jen rozhrnout křoví. Za- oplátek. Teď však bylo po- krát štěstí! Bylo třeba se při- který se stal rázem natolik poslední vyprávěnku, tento-
tajil se mi dech! Měsíc totiž třeba jednat a pomoci tady. pravit! Nejprve musí všech- spalujícím silným ohněm, že krát od skřítka Rozumíra.
nádherně osvětloval celou Všichni jsme se seběhli ko- ny odpadky z tůně ven! z hromady nepořádku v mži-
tůňku a svůj stříbrný obraz lem naříkající rusalky, aby- Rozdělil jsem úkoly a začali ku zůstala jen trocha pope- Tak bájo, kamarádi!
obtiskl na její temnou hladi- chom zjistili velikost napá- jsme nečistoty z vody vyta- la. To bylo radosti! Dokonce
nu. Výsledná podívaná by- chané škody. Mezi námi tu hovat. Poté jsme je odnáše- jsme veselím nakazili i ohni- Váš Veselka
la sice trochu ponurá, ale byli dévové, víly, bahník li na malý kamenný plácek, váče a jeho žhavé rty se leh-
na druhou stranu i zvláštně i skřehoták. To je, jen tak který byl dostatečně vzdále- ce zvlnily spokojeným úsmě- ZA TIC ZVÍŘETICE,
nádherná. Jenže! Pak jsem mimochodem, prastarý tvor ný od všech okolních stro- vem. Poděkoval jsem mu EVA KOSAŘOVÁ

10 | Bakovsko | 6/2022