Page 9 - Chytrý zpravodaj - Bakovsko 03 2022

víc a víc. My skřítkové máme tom hlasité, nesmyslné zvu- začaly dít věci. To vám byla hned zpátky. To se přihodilo krev v žilách! Věřte mi, že ne-
už po stovkách let naší služ- ky, kterým se vzápětí sami, podívaná! Kluci se v tu ránu i tentokrát! Chlapci se pusti- ní o co stát! To strašlivé sku-
by hodně nasbíraných zkuše- skoro až bláznivě, smáli. Je- zastavili na místě a jen se pře- li znovu, s ještě větší vervou, čení nažene strach naprosto
ností a dokážeme tak sílu ne- den z nich si nesl na zádech kvapeně rozhlíželi kolem se- do vzteklého nadávání a kři- každému. Ve chvíli, kdy klu-
bezpečí předem odhadnout. batoh a já jsem docela jasně be. Viděli jsme, jak v nich ku. Ten s batohem si ze zad ci vběhli pod střechu sklepe-
Proto jsme se s Veselkou roz- slyšel, jak v něm cosi kovo- s každým jejich nadechnutím batoh sundal, vyndal z něho ní, přivítaly je nejenom zvu-
hodli, že nejlepší bude přece vě zvoní a cinká. Ten zvuk mi mizí třpytivé částečky kouzla plechové krabičky se stříkací ky strašlivého kvílení, ale
jenom zavolat si posilu. V ta- nebyl neznámý! Určitě jsem a díky tomu se měnilo i jejich barvou a začal je dělit mezi v ústrety jsem jim vykročil
kovou chvíli pak stačí, aby ho už někdy v minulosti sly- negativní vyzařování. Pohle- ostatní. Bylo zle! Nebylo zby- také já, v té močálovité po-
skřítek prsty zahrál na vrásky šel! V tom mi to došlo! Takhle dy jim změkly, zkřivená ús- tí! Přišla řada na nadpřiroze- době bludníka. To byl úprk!
kůry jakéhokoli stromu, tak, přeci rachotí jen plechové ta začala tát úsměvem a oni, nou moc Křapoucha, který Kluci vzali s křikem plným
jako by to byly struny harfy, krabičky, naplněné stříkací s naprostou nechápavostí dokáže tleskáním ovládat sílu strachu nohy na ramena a li-
a vzniklá melodie, která je sly- barvou! Takovou barvu rády ve tvářích, hleděli na klacky větru i deště. Ten se rozeběhl ják neliják, upalovali, jako by
šitelná pouze neviditelnému používají hodně smutné děti ve svých rukách. Spokojeně přes nádvoří ke staré studni, jim za patami hořelo. Veselka
světu, zavolá na pomoc toho k uvolnění své vnitřní boles- jsme se po sobě s kamará- mrštně se vyhoupnul na její je svým kvílením ještě raději
z nás, který je k místu volá- ti tak, že ji nanáší na všech- dy podívali. Zdálo se, že pro okraj a napřímil se s lišáckým kousek doprovázel. Konečně
ní nejblíž. Takto se dokážeme no, co je dráždí svojí krásou, dnešek bude tímto náš obran- úsměvem na rtech. Rozpřáhl byli nadobro pryč! Pro dne-
spojit nejenom s konkrétním a je, na rozdíl od jejich nitra, ný boj končit a my se hnedle ruce nad hlavou a tlesknul. šek jsme měli vyhráno! Po-
skřítkem, ale třeba i s vílou mírumilovné anebo jen pro zase vrátíme k mlsání námra- V ten ráz se zatmělo, celá ob- dařilo se nám uchránit naše
nebo stromovým dévem. Já ostatní cenné. Podíval jsem zy a spokojenému rozjímání. loha zčernala, zvednul se sil- drahé místo před záškodníky!
jsem tentokrát zahrál na ků- se na kamarády a beze slov Kluci ztichli jako pěny a bo- ný vítr a spustil se převeliký A ono proto může dál, svou
ru jméno kamaráda Křapou- jsem jim, pouhým pohledem, jovnost se z jejich ramen úpl- liják. Parta kluků se okamži- magickou krásou, vítat i těšit
cha, skřítka, který bydlí hned předal všechny svoje myš- ně vytratila. Pomalým kro- tě střemhlav rozeběhla přes na duchu, každého z přichá-
v lese pod zříceninou. Samot- lenky. Hned jsme měli jasno! kem se vydali ke zbytkům nádvoří směrem ke sklepení, zejících poutníků.
ná melodie volání nestačila Teď je naším úkolem ochrá- zdiva zámecké kapličky kde si nejspíš mysleli, že náh-
ještě ani pořádně doznít, stá- nit toto drahocenné místo a tam se také, jeden vedle lý nečas v suchu přečkají. Ale Přijďte se o tom na Zvířetice
le se nesla vzduchem a roze- před útokem zla! Parta klu- druhého, i usadili. Parta sedě- to se spletli! S kamarády jsme sami přesvědčit a při své ná-
chvívala každý list, když se ků užuž vcházela na nádvo- la mlčky se sklopenou hlavou je předběhli a počkali jsme si vštěvě pamatujte také na to,
Křapouch objevil vedle nás. ří. Naším prvním řešením pro a zpěv ptáků se znovu volně tam na ně, už ve svých pře- že i z těch nejmenších stvolů
Než se mohl zeptat, proč ho zastavení zlého chování, bý- rozezněl po celém nádvoří. měněných podobách. Já jsem trávy na vás vždycinky mohu
voláme a co že se děje, usly- vá téměř vždy použití čarov- Síla ducha místa vytvořila pů- se jedním tlesknutím promě- hledět i já sám! To, že ty mě
šeli jsme to všichni. Nedaleko ného prachu, který dokáže vodní scenérii. Jenže, na je- nil v nočního tvora z bažin nevidíš, vůbec neznamená,
nás se z lesa vynořila skupin- s jeho vdechnutím přeměnit den ráz se všechno změnilo! bludníka, který svým vzhle- že neexistuji.
ka kluků a pomalým kro- v člověku co je špatné na lep- Vy už víte, že po půl hodině dem budí ve vás lidech ve-
kem se začala blížit k nádvo- ší. Všichni jsme si proto na- kouzlo prachu ze škodlivé- likou hrůzu. Veselka využil Tak bájo kamarádi! V příštím
ří bývalého zámku. Teda! To brali naráz plnou hrst prachu ho člověka sice vyprchá, ale zase své kouzelné schopnos- Bakovsku! To vám bude vy-
vám byl rachot! A jen od čtyř z pravé kapsy, otočili jsme ve většině případů dál přetr- ti, s pomocí které dokáže na- právět zase skřítek Plaček.
kluků, stále víc v letech dětí na prstě mizejícím kroužkem vá to lepší z jeho vnitřního já. podobit všechny zvuky pří-
než dospělých! Zběsile mláti- a pak jsme se přiblížili, zce- Ale! Jestliže je v nějakém člo- rody i neviditelného světa. Váš Trávníček
li klacky do všeho kolem se- la neviditelní, k rozdivočelé věku o mnoho víc toho špat- Už jste někdy v noci, třeba
be, do kmenů i větví našich čtveřici. Prach jsme jim vho- ného, po odeznění kouzla se jen z dálky, slyšeli bludníkův ZA TIC ZVÍŘETICE
přátel stromů, a vydávali při- dili přímo do tváří a hned se navrátí jeho zlá povaha zase hlas? Tuhne při něm hrůzou EVA KOSAŘOVÁ

9 | Bakovsko | 3/2022