Page 22 - Chytrý zpravodaj - Ostrava-Jih listopad 2021

HISTORIE

MINULOST RYBNÍKŮ V ZÁBŘEHU NAD ODROU (druhá část)
V minulém vydání Jižních listů jsme zahájili seriál o historii zábřežských rybníků. Víme, že první rybníky vznikly na území
Zábřehu již na samém počátku 15. století a v aktuálním čísle si přiblížíme, jak a kdy se stalo, že v Zábřehu došlo ke vzniku
rozsáhlé rybniční sítě.
KDO A KDY RYBNÍKY V ZÁBŘEHU ZALOŽIL? Vaverkovském (v blízkosti dnešního náměstí SNP) a v rybníčku nad
Olomoučtí biskupové, vlastníci severovýchodního výběžku Moravy kostelem (v místech současné ulice Závoří). Další rybníky byly urče-
mezi Odrou a Ostravicí, se ve větší míře do rybničního hospodářství ny k pěstování odrostu: dva rybníky Na Kněžství, Konopný rybníček,
zapojili až na sklonku 16. století. Pokud jde o rybníky v Poodří, jsou rybníček Pod Starou tvrzí, dále rybníček Nad Holáněm, Před Holáněm
nám k dispozici spíše zprávy o jejich existenci, nikoliv o jejich zakla- (tedy v okolí Holáňova gruntu) a dva rybníčky u zábřežského zámku.
datelích a o době založení. Můžeme soudit, že k zakládání zábřež- V urbáři z uvedeného roku se o rybnících píše, že jsou na ,,jistej a stálej
ských rybníků docházelo přibližně v době, kdy byly zakládány rybníky vodě a položením v zemi dobrej“. Nouze o vodu tedy snad nebyla,
v okolí Paskova. Roku 1499 byl na Paskovsku jeden rybník a do roku Bělský les, tehdy zvaný Studňa, poskytoval vody dostatek.
1548 tam bylo již několik malých a dva velké rybníky. Za jejich vznikem
stál samotný Jan Dubravius (v letech 1541–1553 byl olomouckým bis- PROVOZ ZÁBŘEŽSKÝCH RYBNÍKŮ
kupem, autor prvního českého spisu o rybnících) a po něm Jan z Per- Dozor nad rybníky vykonával porybný (fišmistr), jehož usedlost
nštejna. O tom, že rybníky v Zábřehu nad Odrou byly založeny právě stála v místě, kterým v současnosti prochází ulice Plzeňská před mos-
v 16. století, svědčí i jejich rozloha, neboť do té doby byly zakládány tem Mládeže ve směru od Zábřehu do Hrabůvky. Fišmistři dbali o to,
nádrže menšího rozsahu. Také poloha rybníků na místě mokřadů po- aby během výlovu nebyly ryby nikomu darovány či porůznu prodává-
ukazuje na pozdější dobu jejich založení. Rybníky byly zcela jistě měl- ny. Dbali na správné osázení rybníků a hlídali čas nejvhodnější doby
ké, oproti tomu zase byly teplejší a vhodné pro chov ryb. Zakladatelé výlovu. K udržení výživné síly rybníka sloužilo tzv. letnění. Rybník ur-
rybníků si brzy uvědomili, že je nutné mít zvláštní rybníky pro odchov čený k letnění byl vypuštěn a oset na jeden až dva roky vhodnými plo-
plodů, rybníky pro chov ryb a rybníky výtažné určené pro výlov. dinami, nejčastěji ovsem či prosem, aby si rybník odpočinul a nabral
Z roku 1581 se nám dochoval nejstarší soupis zábřežských ryb- potřebné živiny. Druhou možností načerpání nových sil bylo vyjmutí
níků. Můžeme tedy předpokládat, že rybníky byly zbudovány mini- bahna z nádrže. Letnění rybníka probíhala zpravidla po osmi až deseti
málně o několik let dříve před provedením jejich soupisu. Uvedeny letech jeho užívání po dobu jednoho léta.
jsou rybníky Živný, Záhumenní, Velký Vyškovský, plodový nad haltý- Mezi jednotlivými rybníky se táhly hráze a protékaly strouhy. Udr-
ři, Mochovský před Šedým, Myškovský, Mikeskovský, pod Holaněm, žování rybníků a účast na jejich výlovu vyžadovala vrchnost v rámci
nad Vavrečkou, Vavříkovský – posledně jmenované rybníky byly snad rybničních robot od poddaných. Zábřežští sedláci, zahradníci a cha-
pojmenovány podle osadníků na zábřežském statku. Dále tu byly lupníci museli ,,při všech rybnících a rybníčkách zábřežských předně
rybníky Březina, Podlesní, Bezděk, rybníčky pod starou tvrzí a pod všeckne příkopy, tarasy dělati, trouby klásti (…) rybníky loviti“. Aby-
pivovarem, nazývaný též Konopný. Nejzajímavějším pojmenováním chom si větu osvětlili. Jak vypadaly tarasy? Jednalo se o do země
vodní plochy je rybník Bratrský, který patřil patrně bratrskému sboru vbité kůly nebo trámce, které byly vzájemně propleteny větvemi,
doloženému na sklonku 16. století v Zábřehu i jinými prameny (např. často vrbovými. Pořízení tarasů bylo povětšinou úkolem nesnad-
v roce 1591). Ovšem ve výše sepsaném seznamu jsou zahrnuta i jména ným a finančně náročným, proto zakladatelé rybníků uvalovali na
rybníků ze sousedních Výškovic, jelikož od roku 1558 byly Výškovice své poddané povinnost jejich oplétání. Ideální byla proto blízkost
přičleněny k zábřežskému lénu (určitě tam byly velký rybník Vyškov- lesa v okolí rybníků.
ský, Březina a rybník Bezděk, pod kterým stál výškovický mlýn o dvou Nyní objasněme spojení kladení trub. Jednalo se zpravidla o jednu
mlecích kolech). až dvě trubky, kterými za normálního stavu odtékala voda z rybníka,
čímž se udržoval stav hladiny. Pro vypouštění rybníka sloužil splav,
ZÁBŘEŽSKÝ URBÁŘ Z ROKU 1616 odkud se splavovala voda z nádrže při výlovu, který probíhal buďto na
Zábřežský urbář z roku 1616, který sepsal krátce před smrtí Jan jaře nebo na podzim. Jeho výška se dala regulovat pomocí snižování
Syrakovský z Pěrkova, nám přináší podrobný vhled do zábřežského nebo zvyšování terénu hráze, případně vložením či odnětím dřevě-
rybnikářství. K zábřežskému statku náleželo pět kaprových a šesta- ných desek. Později došlo k užití stavidla. Voda z trub a ze splavu pak
dvacet výtažných rybníků soustředěných v Zábřehu, Staré Bělé a ve dále odtékala struhami do dalších rybníků nebo byla odvedena přes
Výškovicích. Výtažné rybníky sloužily k odchovu kaprů a dalších ryb, celý Zábřeh do Odry. Tyto strouhy, zvané svůdnice, se musely udržo-
které byly po výlovu určeny k přímému prodeji. Kapr patřil v době vat (cídit), aby byla zachována jejich průtočnost. Zábřežští poddaní
předbělohorské k nejoblíbenějším rybám a jedl se v bohatých měst- museli u rybníků držet také hlásku. V dnešním jazyku bychom ji ozna-
ských i venkovských rodinách. čili jako hlídku či strážní službu, při níž mělo být zabráněno ztrátám na
K největším a nejvýnosnějším kaprovým rybníkům patřil Nebes- rybách a rybnících, ať už vlivem počasí nebo osob.
ký (nazývaný též Podhájník), rozprostírající se západně od dnešního V urbáři zábřežského statku z roku 1616 se setkáváme takřka s úpl-
městského stadionu ve Vítkovicích, byl opatřen hrází a strouhami, ným popisem všech robotních výkonů k vypuštěným i sušícím se
jeho výlov mohl přinést na penězích 500 zlatých; Zifní u potoka Zif rybníkům. Poddaní se účastnili prací na zhotovování příkopů na dně
na severním okraji Bělského lesa, jež měl rovněž tarasy (kamenný po- vypouštěného rybníka, čímž zajistili rychlejší odtok vody a tím i jeho
lož na hrázi – poznámka redakce) a strouhy a nabízel při výlovu ryby časnější vyschnutí. Po vysušení bylo třeba rybník zorat, osít panským
v hodnotě 400 zlatých, a Záhumenní ležící severně od Zifního, při je- osivem a zvláčet, dále poséct, shrabat, svézt a uložit sklizeň do stodol.
hož výlovu se mohlo získat prodejem ryb 400 zlatých. Prodejem štik, Zábřežští poddaní se z těchto prací mohli vykoupit penězi, a tak jim
línů a karasů z rybníků se mohlo získat dalších 200 zlatých. většinou zůstala pouze povinnost účastnit se pomocných prací při
Do dalších rybníků bylo potřeba nasadit nové ryby, aby se z dvou- opravování rybničních hrází.
letého plodu stal plod tříletý. Takové ryby se chovaly v rybníku Podles- (pokračování příště)
ném (nacházel se v blízkosti dnešního Bělského lesa u ulice Kpt. Vajdy), Petr Lexa Přendík

22